Život mecenášky umění Medy Mládkové, která minulý týden zemřela ve 102 letech, by hravě vystačil na hollywoodský film. Dětství prožité v rodině s despotickým otcem. Útěk z domova jako výraz vzdoru vůči němu. Protloukání se Evropou jako varietní tanečnice. Válečná vřava a poválečný odchod za dobrodružstvím do švýcarské emigrace, kde Meda Mládková pomůže vzniknout prvnímu exilovému časopisu Skutečnost. Přesun do další pro ni neznámé země, tentokrát Francie, kde potkává dva osudové muže svého života – světově uznávaného ekonoma, jednoho z ředitelů nově vzniklého Mezinárodního měnového fondu Jana Mládka a jednoho z prvních abstraktních malířů, modernistu Františka Kupku, jehož obrazům zcela propadne.
Za prvního se provdá, druhému se stane doživotní mecenáškou, shromažďuje všechny jeho výtvarné práce, až vytvoří jednu z nejucelenějších soukromých sbírek na světě. Původně celkem neznámý Kupka dosáhne věhlasu právě díky neutuchající aktivitě, neústupnosti a dravosti Medy Mládkové, která jej protlačí do výstavních síní předních světových galerií. Dnes tak visí vedle Pabla Picassa v New Yorku nebo Washingtonu.
A pak další zlom: osudová ztráta nenarozeného dítěte, organizování útěku její stárnoucí matky z komunisty uzamčeného Československa. V roce 1960 se Meda společně s ní a Janem Mládkem stěhuje do Ameriky, kde jejich dům ve washingtonské čtvrti Georgetown promění v soukromou výstavní síň a depozitář. Při příležitostných návštěvách bude její…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
