0:00
0:00
Civilizace17. 4. 202211 minut

(Ne)normální dětství

V čem se náš pohled na děti a jejich výchovu liší od přístupu jiných společností

Václav Hrnčíř

Na vrcholu pyramidy péče.
(Tábor Armády spásy, Illinois, 1916)
Autor: Getty Images

Dítě bylo malé a na hlavě nemělo téměř žádné vlasy. Lid Aché cítil jen malou náklonnost k dětem, které se narodily plešaté. Žádná žena nechtěla chovat miminko, zatímco by se matka zotavovala z porodu. Žádný muž se nenabídl, že přeřízne pupeční šňůru. Znamení byla jasná, a tak stačil jediný návrh, aby se věc vyřešila. „Pohřbi dítě,“ řekl starší muž matce. „Jeho otec zemřel a tvůj současný manžel ho nechce.“

Brzy poté si Achéové sbalili věci a vydali se na další cestu. Čerstvá rodička byla unavená, ale nemusela nic nést, takže mohla s ostatními bez problémů držet krok.

↓ INZERCE

Z předmětu člověkem

Příběh pochází z knihy Davida Lancyho The Anthropology of Childhood: Cherubs, Chattel, Changelings (Antropologie dětství: andílci, otroci, podvrženci), které se letos dostalo již třetího vydání. Profesor antropologie z Utažské státní univerzity v ní shrnuje nejen desítky let svého výzkumu, ale zejména podává vyčerpávající přehled výsledků více než sto let trvajícího antropologického bádání na téma dětství. Za pomoci etnografických a historických příkladů ukazuje, že pohled dnešní západní společnosti na dětství zdaleka není univerzální. Naopak, náš přístup k dětem je z mezikulturního hlediska v mnoha směrech neobvyklý.

Dětský život dnes chápeme jako cennější než život dospělých a většina z nás upřednostňuje potřeby dětí před potřebami ostatních členů rodiny. To je však historická anomálie. Tradičně děti neměly žádnou hodnotu nebo byly vnímány jen jako budoucí pomocníci…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc