Jsem přítelem squatterů

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Holubice. Symbolizuje nejušlechtilejší úkol politiky: zasazovat se o mír mezi lidmi.

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Válka v Iráku v roce 2003. Přinesla nakonec téměř půl milionu civilních obětí a její plody sklízíme dodnes. Hluboce jsem s jejím rozpoutáním nesouhlasil, na rozdíl od mnoha mých přátel. Pochopil jsem tehdy, že (geo)politika nebývá soubojem dobra se zlem.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

Táta nechtěl jezdit z Krkonoš do Prahy přes Mladou Boleslav, protože tam byli „Rusáci“. Ptal jsem se, kdo jsou a proč mu vadí – a obdržel jsem výklad o roce 1968, o okupaci a o společnosti, která se podle něj zaprodala. Psal se rok 1984 a mně bylo pět let.

4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?

To bylo jen o pár let později, v roce 1988. Chodil jsem do třetí třídy a za třídní vyfasoval mladou soudružku, která nám vykládala o hrozící kontrarevoluci, před níž nás v srpnu 1968 uchránili sovětští vojáci. Naprosto živě si vybavuju, jak jsem se šoural domů přes park a po tvářích mi tekly slzy. Pochopil jsem, že ve škole nám lžou.

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?

Vlastnictví nevnímám jako nedotknutelnou hodnotu. Hromadění a „zhodnocování“ majetku, od investičních…