SPOLU
Koalice ODS, lidovců a TOP 09 věří, že daně půjde dál snižovat. Firmám chce o dva procentní body snížit sociální odvody. Dále jim slibuje rychlejší odpisy a zvýhodnění (1) v případě, že místo odlévání dividend do zahraničí investují své výdělky v Česku. Rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo vychovávají tři a více dětí, mají dostat daňové prázdniny. (2)U ekologických výrobků má dojít k snížení DPH. Peníze navíc má přinést digitální daň, potírání ilegálního hazardu a hlavně celkový rozkvět ekonomiky. Jak se ale strany chtějí touto cestou dobrat k vyrovnaným rozpočtům (3), což je jejich další slib, program Spolu neupřesňuje.
(1) Detaily v programu chybí.
(2) Podle rozhovorů s lídry koalice se tím myslí jednoduše nulová daň z příjmu pro oba rodiče, mají-li aspoň tři vyživované děti včetně vysokoškoláků. Jde ale o další nákladný slib, ve Spolu výpadek odhadují na 6,3 mld. ročně.
(3) Původně se počítalo s vyrovnaným rozpočtem už pro rok 2025, nakonec je cílem schodek 1,5 procenta HDP. I na to ale koalici chybí přesvědčivý plán. Úspory má přinést zmražení výdajů ministerstev včetně peněz na platy, propuštění 13 procenta úředníků, proškrtání dotací a hlavně růst ekonomiky.
ANO
Hnutí Andreje Babiše slibuje nezvyšovat daně, jen „pokračovat v jejich zjednodušení a rušení daňových výjimek“. (1)Větší úlevy mají dostat rodiny s dětmi. Program neříká jak, Andrej Babiš ale ve své knize chválil Maďarsko za daňové úlevy pro matky čtyř a více dětí. Povinnost platit DPH má začít až u tržeb nad dva miliony korun místo dnešního milionu. V programu ANO chybí Babišův „politický slib“, který dal loni při rušení superhrubé mzdy – a sice že s ní spojené snížení daní bude platit jen dva roky. Vracet daně zpátky ale nechce ani žádná další strana. K vyrovnanému rozpočtu se ANO plánuje dopracovat až v roce 2028. Na námitku, že ani to program nezaručuje, Alena Schillerová uvedla, že má „obrovskou důvěru v českou ekonomiku“, jejíž růst pomůže zvednout výběr daní, a že stát také ušetří na digitalizaci a „rušení nadbytečných agend“.
(1) Na dotaz, o jaké změny má jít, Alena Schillerová uvedla možný konec osvobození leteckého benzinu a lodní dopravy od spotřební daně. O 5 procent mají růst v letech 2022–2023 tabákové daně. Tak by šlo podle ministryně pokračovat i v dalších
ČSSD
Leitmotivem programu je neosekávat agendu státu, ale hledat nové příjmy. Rovnou patnáctiprocentní daň ze mzdy má nahradit progresivní zdanění, ale do trojnásobku průměrné mzdy nemá nikdo platit víc než dnes. Z majetku nad 100 milionů korun (1) chce ČSSD strhávat nejbohatším lidem jedno procento ročně, inspirací mají být návrhy levicových stran v Německu. Z aktiv mají novou daň platit banky, s většími odvody se počítá u digitální ekonomiky a při odlivu dividend. Daň z nemovitosti má růst pro lidi se čtyřmi a více domy či byty. Dědictví nad 50 milionů korun má podléhat progresivní dani.
(1) Majetek by se podle Jany Maláčové sledoval v majetkových přiznáních, což by ale vyžadovalo změnu zákona, kterou těžko někdo jiný podpoří.
Piráti a Starostové
Z programu lze vyčíst filozofii, podle které by se zátěž spojená s plněním státní kasy měla částečně přesunout z chudších lidí na bohatší. U částečných úvazků a nízkých výdělků se mají snížit odvody, tak aby se víc vyplatilo lidi najímat (úlevu mají dostat firmy). Piráti dříve navrhovali rušit stropy na pojistné u příjmu nad 130 tisíc, to už ale nyní neplatí. Distancují se také od dřívějších náznaků ohledně vyššího zdanění nemovitostí, nyní mluví jen o zdanění „komerčních nemovitostí“. Další rezervy koalice vidí u zdanění kapitálových příjmů a těžby surovin. Pravidelně se má zvedat daňová sleva na poplatníka, firmy mají ušetřit při reinvestici zisků v Česku. (1) Vše dohromady má snížit rozpočtový deficit na tři procenta HDP. (2)
(1) Detaily v programu chybí.(2) Podmínkou je vyšší ekonomický růst a inflace, zmražení výdajů ministerstev kromě mandatorních výdajů, tedy i zmražení peněz na platy a série dalších opatření, mj. vrácení spotřební daně na naftu na úroveň před pandemií nebo proškrtání daňových výjimek.
Nevděčnou součástí všech volebních programů je, že sliby něco stojí a že se sluší říct, z čeho je strany chtějí zaplatit. V zemích s vyspělou politickou kulturou solidnost strany roste spolu s tím, jak je program v tomto ohledu konzistentní. Česko 2021 má v tomto ohledu velké rezervy.
Hlavní stranická uskupení volí vesměs strategii slibovat všechno možné a doufat, že o účty se postará rostoucí ekonomika, která bude v příštích čtyřech letech prosperovat – jak jinak – právě díky kvalitě chystaných hospodářských politik. To platí hlavně pro program ANO, které – jak je vidět na dalších stránkách – se v programu nijak neomezuje a tlumení státních výdajů naopak voličům prodává jako rizikovou strategii, která by mohla zadusit ekonomiku. Vyrovnaný rozpočet nově ministerstvo financí prognózuje na rok 2028, nákladný program ANO tomu ale neodpovídá. Podobně nehrají ani plány koalice Spolu, která slibuje na jedné straně snížení daní a na druhé přidává v obvyklých kolonkách, jako je armáda, školství nebo zdravotnictví. Avizvané úspory, jako je propouštění úředníků, škrtání dotací nebo zmražení výdajů ministerstev, na zaplacení plánů Spolu nestačí, natož aby umožnily souběžně snižovat rozpočtový schodek.
Jinou strategii volí sociální demokraté, kteří se za vyšší výdaje nestydí a souběžně s nimi předkládají i sadu opatření, kde daně zvýšit. Vedle progresivního zdanění příjmů nebo speciální bankovní daně ale neplánují nic, co by mohlo stávající dluh a zvýšené sociální výdaje zaplatit. Zdanění majetku nad 100 milionů korun zní úderně a inovativně, v praxi jde ale o nevyzkoušenou metodu, s níž by si movití poplatníci snadno poradili odlivem jmění do zahraničí.
Nejkonzistentnější finanční plán mají Piráti a STAN. Necílí na tak nízký schodek jako Spolu. Zvyšování daní v programu také nijak nezdůrazňují, ale neberou ho ani jako zakázané dogma, a tak avizují například návrat daně z nafty na předcovidovou úroveň nebo konec nulové daně z některých kapitálových výnosů. I v tomto případě ale půjde zadlužování utlumit jen za předpokladu – slovy ekonomického experta STAN Věslava Michalika – „dobrého počasí“, tedy velmi svižného ekonomického růstu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
