Gangsteři a to se nestane

V malé, promrzlé vísce je na pouliční lampě přichycený ručně napsaný vzkaz: „Hajzle, vrať to kolečko!!!“ Snímek tohoto lístku od mého kolegy Milana Jaroše hezky ilustruje rozpor českého charakteru. Agresivní výraz „hajzle“ je změkčen krásným a měkkým slovem „kolečko“. Čeština téměř neumožňuje patos, působí legračně, nedůvěryhodně. Ale ani populisté tu nezískávají pozornost strhujícími projevy. Musí sáhnout po neustálém rozleptávání.

Možná proto máme i přes bolavé dějiny pocit, že se tu extremismu nedaří. Jinak geniální pozorovatel Ferdinand Peroutka měl dlouho dojem, že Češi se nikdy nevydají cestou totality, protože jim není blízká. Fatálně se mýlil, kolečko, hrníček, mazlíček, keříček, ouško, klubíčko ani peříčko ho nezachránily a musel utíkat do exilu, aby přežil. I přes tuto zkušenost dnes slyšíme, že to, co se dělo 6. ledna v americkém Kongresu, se nám nikdy nemůže stát.

Vezměme si, o čem se za posledních pár let říkalo, že se to „nikdy nestane“. Britové v referendu nikdy neřeknou ano vystoupení z EU. Donald Trump se nikdy nestane americkým prezidentem. Rusko nikdy nezaútočí na Ukrajinu. Mimo naši fantazii byly teroristické útoky jako ten na Charlie Hebdo, vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové či nějaký virus z daleké země, který nás uvězní doma. Jen velký fantasta by vykreslil, co se poslední roky dělo ve Spojených státech.

Proti šílenství nás nechrání jazyk, psaná pravidla a v konečném důsledku, jak jsme viděli, ani ozbrojená stráž. Chrání nás jen žitá, přesněji praktikovaná demokracie. Ta se skládá z mnoha střípků, které mají v celku zásadní roli. Ať už je to respekt k jinému názoru, ctění nezávislých institucí, kvalitní vzdělávání, slušnost ve veřejném prostoru, nezávislost médií, svoboda projevu, kvalitní sociální systém atd. Některými z těchto bodů Amerika stále disponuje, proto situace nepřerostla v něco horšího.

Mikuláš Minář v reakci na události v Kongresu napsal na Twitteru: „To, co se děje v Americe 2021, je šílený. Slova nenávisti a opovržení nakonec ústí v násilí a rozdělenou zemi. Potřebujeme pochopit frustraci a strachy lidí, kteří populisty a extremisty volí, mluvit s nimi a nabídnout jim alternativu, která vezme jejich potřeby vážně.“ Je to sympatická snaha o vstřícnost, ale na naprosto nesprávném místě. Důležité je debatovat s Trumpovými voliči, protože jim Amerika patří stejně jako těm, kdo volí Bidena. Ti, kdo vtrhli do Kongresu, nejsou partneři do debaty, to jsou gangsteři.

Je pozoruhodné, jak se stále hledají výmluvy pro ty, kteří útočí, pokud jsou dotyčným názorově blízcí. Třeba politici SPD paušálně odsuzují neustále, ale u vpádu do Kongresu to bylo jinak. Poslanec SPD Jiří Kobza v rozhovoru pro ČT prohlásil, že „nemůžeme vyloučit“, že za útokem byli nasazení agenti, protože „vypadali tak, že nepatří k lidem, kteří přišli podpořit prezidenta“. Pak popřel sám sebe, když dodal, že „lidé věří, že jejich demokracie je v nebezpečí“, proto vyrazili na zteč, čímž naznačil pochopení.

Pochopení pro násilný útok na demokratické instituce se hledat nemá. A je jedno, kdo ho páchá. Stejně tak je nutné odmítnout paušalizování. Všechny Trumpovy voliče nelze ztotožňovat s těmi, kteří vtrhli do Kongresu. Naopak je nutné dodat, že za to nese plnou odpovědnost Trump, který neustále přihazoval do kotle pod celospolečenskou hysterií a nenávistí. Řádný politický střet zaměnil za osobní střet. My versus oni, zatímco my jsme patrioti, oni jsou bažina, zloději, podvodníci, zrádci… A stejnou odpovědnost nesou i republikáni, kteří dlouho využívali jeho způsob, než jim – zřejmě minulý týden – došlo, že obětí nenávisti se mohou stát i oni sami.

I pro českou politiku je to poučení. Politici, kteří oslavovali Trumpa, projevili fatální neschopnost čtení, kam taková strategie vede. A politici nesou odpovědnost za svá slova. Pobízení k nenávisti vůči těm druhým, zpochybňování ústavy… to vše může mít konec, o kterém si teď říkáme: To se nikdy nestane.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor