0:00
0:00
Téma7. 6. 20206 minut

Miliony kroků

Utekli před rasismem amerického Jihu – a skončili v černošských čtvrtích velkoměst

Zdroj hrdosti, kultury i sociálních problémů. (Harlem, 1938)
Autor: The LIFE Picture Collection via

Minneapolis 2020. Baltimore 2015. Cincinnati 2001. Los Angeles 1992. Nejznámější případy policejního násilí a následných rasových bouří se odehrály daleko od amerického Jihu, tedy daleko od míst spojených historicky s otrokářstvím a systémovým rasismem. Vypukly v černošských čtvrtích měst, jejichž vznik je v historickém povědomí zakrytý hrdinským, úspěšným bojem za rovná občanská práva. Za Atlantikem je tento proces známý jako „velká migrace“.

Za novým sluncem

↓ INZERCE

Od vzniku nezávislých Spojených států až do roku 1910 žili skoro všichni Afroameričané – 90 a více procent – na americkém Jihu. I po americké občanské válce a následném zákazu otroctví zůstali v tamních maloměstech a na farmách bývalých otrokářů a jejich potomků. V kastovním systému, kde spolu běloch a černoch ani nesměli hrát karty a kde násilné gangy i spořádaní občané lynčovali černochy kvůli nejmenším, často domnělým prohřeškům proti rasové hierarchii. Před zhruba 100 lety ale – slovy novinářky Isabel Wilkerson – „udělala tato služebná vrstva první velký krok, aniž by se někoho ptala na svolení“.

Tisíce, stovky tisíc a nakonec miliony Afroameričanů z jižanských států natrvalo odešly. „Hledali azyl v hranicích své vlastní země, podobně jako dnes ze svých domovů utíkají uprchlíci v jiných částech světa,“ napsala Isabel Wilkerson, která před deseti lety vydala oceňované dějiny této často přehlížené etapy amerických dějin nazvané The Warmth of Other Suns: The Epic Story of America‘s Great Migration

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články