Co bude největší výzva, které bude Česko čelit, a jaké je podle vás řešení?

Od prvních zpráv z čínského Wu-chanu proteklo ve Vltavě již hodně temné vody. Na vlastní kůži jsme si mohli vyzkoušet, jak je naše moderní společnost, stavící svůj úspěch na vědeckém poznání, pořád velice empiricky založená. Dokud totiž nákaza nepřekročila hranice země, žili jsme sice v nervózní, ale hodně pasivní naději, že zrovna nás se to snad moc týkat nebude. V překvapivém klidu byla zpočátku i vláda. Až realita všem rychle otevřela oči.

Od příchodu nového koronaviru do Česka uplynuly už dva měsíce. I po tak dlouhé době však stále žijeme v ohromné nejistotě, co bude dál. Virus si uchránil mnoho svých tajemství před útoky moderní vědy a budoucí vývoj epidemie zůstává velkou neznámou. A totéž platí o vývoji ekonomickém. Ani počátkem května se nikdo soudný neodváží předpovídat, co bude za měsíc a později.

Historická událost

Naši současnou situaci charakterizují dvě skutečnosti. Čelíme historicky extrémní nejistotě, která se táhne již měsíce. Vlády i lidé sami sobě pod tlakem okolností ordinují ekonomickou krizi jako přijatelnou cenu za větší bezpečnost. Přitom hrozba se nevznáší někde za hranicemi, ale je přímo mezi námi, a dokonce i v některých z nás. Může být, že zanedlouho virus nečekaně zmutuje a změní své chování v náš prospěch. Nebo sehraje pozitivní roli roční období, nečekaně rychlé dokončení vývoje léku či vakcíny. Nebo se stane něco, co si dnes nedokážeme představit? V horším případě se může ukázat, že lidské tělo si nevytváří dostatečně silnou a dlouhodobou imunitu, takže hrozba epidemie nad námi může viset i za rok. Proto se v dané chvíli neodvažuji tipovat, co bude za měsíc, co za půl roku a co na Vánoce.

V současnosti je nutné veškerou pozornost a síly zaměřit na problém covid-19. To na úrovni vlády zahrnuje i přípravu na horší z možných scénářů. Obrovské potenciální ztráty ekonomické, na životech a zdraví opodstatňují i nákladná opatření donedávna nepředstavitelná. Také proto zde nebudu snít o velkých ekonomických reformách a společenských změnách po covid-19.

Pohled do budoucna

Přeskočím teď nepředvídatelně dlouhou éru covid-19 a obrazně se přenesu do éry poté, třeba před příchodem covid-22 nebo 25. Věřím, že si Česká republika, stejně jako EU i svět v mnohém vezme ponaučení. Výzvou pro Česko je pro příště mnohem lepší připravenost. Mohla by vypadat zhruba následovně.

Vláda ještě před příchodem nákazy do země svolává krizovou vědeckou radu složenou ze zdejších špičkových vědců všech relevantních oborů od epidemiologie, virologie, molekulární biologie po medicínu, statistiku, ekonomii, psychologii a další. V koordinaci s krizovým štábem hledají odpovědi na klíčové otázky a řeší dříve neřešené. Spolu s tím je vládou okamžitě mobilizováno a koordinováno vědecké a expertní zázemí státu. Vědci nejrůznějších oborů spolu usilovně a bez předsudků spolupracují v hledání nestandardních řešení, na která jednotlivé obory nestačí. Vláda nesvolává dva, ale jen jeden ekonomický poradní tým, a to ještě před tím, než na ekonomiku uvalí tvrdé restrikce. Ekonomové a epidemiologové intenzivně společně rozvíjejí už dříve vytvořené úzce propojené epidemiologické a ekonomické modely a sdílejí cenná data a informace.

Poučené Česko budoucnosti má pro případ epidemie dávno připraven jízdní řád v podobě Národní testovací strategie. Ten zemi umožňuje během pár týdnů aktivovat masivní testovací kapacity. V předstihu je spuštěno preventivní testování osob na hranicích, záhy celoplošné a pravidelné testování v klíčových segmentech, jako je zdravotnictví a sociální péče, energetika, veřejná doprava, policie, zásobování, armáda či školy.

Hygienické služby jsou schopny během dnů až týdnů diametrálně navýšit své trasovací kapacity o tisíce procent díky vysokému počtu již dávno předem vyškolených záložáků. Pro efektivní trasování jsou k dispozici nejmodernější digitální vymoženosti, veřejnost je dobře obeznámena s jejich fungováním a má v celý systém důvěru. Výsledkem je, že ani s prudkým nárůstem počtu nakažených se nesnižuje průměrná doba a úspěšnost dohledání potenciálně nakažených.

Stát má po ruce vyladěný a vyzkoušený centrálně spravovaný informační systém. Ten dokáže v reálném čase zaznamenávat veškerý proces testování od první lékařské indikace až po vyléčení. Sofistikované výpočetní algoritmy v reálném čase sledují a řídí efektivní alokaci testů mezi regiony a na jednotlivé účely. Systém detailně monitoruje charakter a dynamiku epidemie a včas varuje před vznikajícími ohnisky nákazy. Vláda se díky tomu nerozhoduje na základě intuice, okamžitých pocitů, společenských či dalších tlaků, ale na základě kvalitních dat, analýz a vědeckých poznatků. Zároveň vláda informace sdílí s odbornou i občanskou společností, firmami, správami měst a obcí a posiluje tak racionalitu a efektivitu rozhodování všech. Ve svém konání vláda preventivně předjímá horší scénáře budoucího vývoje a ve svých plánech a krocích se dívá dále než do konce aktuálního týdne.

Co tě nezabije, to tě posílí

Přes všechny trable je covid-19 pro naši moderní civilizaci ještě poměrně milosrdným varováním. Nechci to zakřiknout, ale mohlo to být mnohem horší. Virus, jak se zdá, lze totiž držet na uzdě již dnes dostupnými prostředky. Jsou jimi opravdu chytrá karanténa využívající moderní digitální technologie, chytře cílené masivní testování a intenzivní analytické vytěžování dat v přímém přenosu. V první fázi krize byla zásadní rychlost reakce vlád, namnoze spíše podvědomá než promyšlená. Česko, stejně jako při finanční krizi před deseti lety, dostalo i v tomto případě časového fóra před Západem. V nadcházejícím období nám však už rychlost nepomůže. Půjde o chytrost, předvídavost a připravenost. A právě v chytrosti, tedy ve využívání poznatků vědy a moderních technologií, vidím také velké naděje i do vzdálené budoucnosti.

Autor je ekonom z CERGE-EI.