0:00
0:00
Civilizace8. 12. 20192 minuty

Udělali byste to?

Astronaut

Tu žábu jsem fotografoval v severní Argentině. Rhinella marina. Velmi toxická. Záměrně kdysi vysazená do severovýchodní Austrálie, odkud se jako exotický druh šíří nezastavitelně na jih a na západ.

Jiný příběh. Každé dvě minuty na Zemi někdo zemře na malárii. Každý rok je hlášeno dvě stě milionů nových případů. Každý rok na nemoc zemře přes čtyři sta tisíc lidí. Ze školy víme, že prvoka Plasmodium přenáší komár Anopheles. Méně komárů by znamenalo méně malárie. Žádný komár, žádná malárie.

↓ INZERCE

Zatím se to povedlo v laboratoři, pro použití v přírodě by technologie mohla být připravena do tří let. Pomocí CRISPR umíme vytvořit systém, který v laboratoři zakomponujeme do komára. Systém si najde příslušný gen, vystřihne ho a nakopíruje se místo něj, podobně jako word umí „najít a nahradit“. Výsledek je ďábelský, bez přehánění. Všichni samečci, kteří se narodí, budou zcela zdrávi, ale systém předají všem potomkům. Všechny samičky – jen ony sají krev – budou maskulinizované, nebudou moci sát krev a budou sterilní. Následuje pyramidový efekt. V laboratoři se začalo s populacemi šesti set jedinců a během sedmi až jedenácti generací populace zkolabovala. Teoreticky by stačilo jednoho crisprovaného komára nechat uletět oknem. Jako Bůh v budoucnu můžete rozhodnout, který druh bude žít a který vymře.

Jenomže nevíme, jak fungují ekosystémy, neumíme je vyrobit v laboratoři. Nevíme, kdo všechno se komáry živí a jak moc, a co by se s ekosystémy stalo, kdyby…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články