Zaměstnanec s platem 30 tisíc hrubého, vykreslený ve statistických tabulkách jako zdejší průměr, mohl za měsíc ušetřit kolem 350 korun. Za rok by se úspora nasčítala na více než čtyři tisíce, což už je pro pracující pár v rodinném rozpočtu slušná částka.
Snižování daní, které vláda slibovala souběžně s rušením superhrubé mzdy, se ale odkládá. Úleva pro poplatníky by totiž znamenala zároveň výpadek peněz pro státní pokladnu, dohromady ve výši 22 miliard – a to si stát podle čerstvě přehodnoceného postoje nemůže dovolit.
Pozdržení daňové reformy je další ukázkou toho, jak nákladnou politiku nynější vláda vede. Politicky jde vzhledem k nové orientaci ANO na levicovější a starší voliče o mazaný kalkul, postavený na tom, že rozdávání může být u tohoto publika populární. Ekonomice by však víc pomohlo něco jiného.
Superkamufláž
Superhrubá mzda je zvláštnost postavená na zdejší zvyklosti neukazovat občanům o jejich daních celou pravdu.
Maskování začalo hned při konstruování daňových zákonů na začátku devadesátých let, kdy se největší část odvodů schovala do sociálního a zdravotního pojištění a převedla na zaměstnavatele. Tento trik je pilířem systému dodnes: firmy z mezd odvádějí navíc 34 procent, aniž by to poplatníci měli přímo na očích. Pojistné je pro stát hlavním příjmem. Celkové zatížení práce je kvůli tomu v Česku nadprůměrně vysoké, pro zaměstnance, kteří vidí jen část, se ale jeví jako únosné.
Podobnou kamufláží bylo i zavedení superhrubé mzdy před 12…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
