0:00
0:00
27. 10. 20195 minut

Nic neroste, všechno uvadá

Populisté škodí světové globální ekonomice

Před devíti lety vypukly v Tunisku protesty, rozšířily se po celém Blízkém východě, obrátily region vzhůru nohama a dnes je známe jako arabské jaro. V posledních týdnech se zdá, jako by se něco podobného odehrávalo po celém světě. Od Chile po Libanon, Irák nebo Indii jsme svědky stávek, pochodů a násilností. Mají ale letošní podzimní protesty něco společného?

Politické pozadí každého ze jmenovaných hnutí je na první pohled odlišné. Všechna se ale odehrávají na hrozivém pozadí – zhroucení světového ekonomického růstu. Mezinárodní měnový fond v posledních měsících prudce snížil své odhady pro letošní rok a varuje, že „světová ekonomika zažívá synchronizované zpomalení“ a že „roste nejpomalejším tempem od globální finanční krize (v roce 2008)“.

↓ INZERCE

Porouchané dynamo

Když se růst zastaví, začne stoupat úzkost, obzvláště mezi příslušníky střední třídy, kteří se cítí být pod tlakem, korupce i nerovnost je dohání k zuřivosti a kteří mají možnost dávat svůj hněv najevo. Příkladem je tady Chile, kde zvýšení cen jízdného v metru vedlo k nejhorším pouličním nepokojům za celá desetiletí. Protesty se nicméně odehrávají v atmosféře snížených očekávání. Není to dlouho, co bylo Chile hvězdnou ekonomikou Latinské Ameriky s růstem dosahujícím šesti procent v devadesátých letech a čtyř procent v prvním desetiletí tohoto století. V posledních pěti letech rostla chilská ekonomika průměrně o dvě procenta. Vloni snížil MMF odhad růstu pro Latinskou Ameriku jako celek ze dvou procent na 0…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc