Dopis z New Orleansu

Dočítám článek v The New York Times o nedávno nalezeném vraku lodi Clotilda. Tým historiků a vědců prokázal, že kusy lodi objevené v Alabamě v bahně říční delty skutečně patří té, která jako poslední dovezla do Ameriky africké otroky.

Příběh mi způsobuje husí kůži. Píše se rok 1860 a bohatý plantážník Timothy Meaher uzavírá sázku, že i navzdory tomu, že už 52 let platí přísný zákaz obchodu s otroky, dokáže do země přivézt novou zásilku pracovní síly zdarma a bez povšimnutí úřadů. Povedlo se. Loď Clotilda s více než stovkou mužů, žen a dětí přistává na americkém území a hned po vylodění ji kapitán kvůli obavám z prozrazení směruje několik mílí severně od města Mobile a nechá ji tam spálit. To, co našel vloni po letech pátrání místní reportér, teď vědci identifikovali jako zbytky této lodi, o níž se po desetiletí šířily jen zkazky. Hlavně mezi obyvateli blízkého Africatownu, dvoutisícového městečka, které založili právě bývalí otroci přivezení na Clotildě.

Mezi nimi se traduje, že se většina z jejich předků po skončení americké občanské války chtěla vrátit zpátky do afrického Beninu. Brzy ale zjistili, že na to nemají prostředky, a tak si místo toho od svého otrokáře koupili kus půdy (jaký paradox) a založili komunitu nazvanou Africatown.

Africatown je dnes místem symbolizujícím úpadek amerického venkova. Ekonomická krize minulých let a uzavření několika blízkých továren vyhnaly stovky obyvatel jinam. Nalezení vraku a důkaz, že historky, které se v rodinách po…