Zkazil jsem si pověst

Po loňském neúspěchu s trilogií Zahradnictví zažívá letos Jan Hřebejk díky seriálu Rédl, o němž se mluví v superlativech, dobrý rok. Pro mnohé nečekaně. Zároveň se stal zastupitelem v Praze 5. S režisérem největšího hitu porevoluční kinematografie o politice, pohledu na minulost a zavřeném otci.

Váš nejnovější projekt, seriál Rédl – zasazený do začátku transformačních devadesátých let, je do velké míry inspirován posledním předlistopadovým šéfem StB Alojzem Lorencem. Tedy mužem, který mimo jiné nechal skartovat svazky Státní bezpečnosti. Byl jste se podívat na debatě k 17. listopadu na Univerzitě Karlově, která Lorence pozvala do panelu?

Nebyl. Dozvěděl jsem se o tom až ex post.

Mají odsouzení komunističtí zločinci dostávat prostor k osvětlování minulosti?

Když je výročí srpna 1968, štve mě, když do televize pozvou Kateřinu Konečnou nebo jiného komunistu. Rozčilovalo by mě, kdyby byl s Lorencem velký rozhovor k výročí listopadu, ale na akademické půdě mi to přijde v pořádku. Ať mluví. Zrádnost těchto lidí není v tom, že by vyprávěli, jak bylo za komunistů dobře. Problém je, když si člověk vytvoří názor a má tendenci považovat oponenty za blbce. Lorenc rozhodně není hlupák.

Bavil byste se s ním, kdybyste měl možnost?

Domů bych si ho nepozval. Ale kdybych byl student žurnalistiky, tak bych na něj šel. Zajímalo by mě, jak se tváří, jak to všechno…