Horní komora tuzemského parlamentu právě prochází poněkud neobvyklou etapou. Ani téměř měsíc po volbách není jasné, kdo na ustavující schůzi v polovině listopadu nahradí dosluhujícího předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD). O post se ucházejí hned tři nejsilnější kluby – a poprvé v novodobé české historii jsou jejich síly takřka vyrovnané.
Je nám to jedno
Občanští demokraté i Starostové a nezávislí mají po posledních volbách v Senátu po 18 členech a v těsném závěsu za nimi jsou lidovci s 15 senátory. Kaž- dá z této trojice chce svého předsedu. ODS by v čele rady starších nejraději viděla svého straníka a současného místopředsedu Senátu Jaroslava Kuberu, lidovci trvají na dosluhujícím předsedovi evropského výboru a bývalém rektorovi Václavu Hamplovi a Starostové a nezávislí minulý týden navrhli předsedu svého klubu Jana Horníka. Kdo z nich to ale nakonec bude, nelze v tuto chvíli předvídat.
Povolební konstelace jasně mluvila pro bezproblémovou dohodu. ODS, STAN a KDU-ČSL získaly v horní komoře dohromady 51 z 81 hlasů a padala slova o „potřebě konsenzu napříč celou komorou“. Už před volbami se navíc mluvilo o možném nástupnictví Hampla z KDU-ČSL, protože se podle průzkumů počítalo s posílením lidoveckého klubu, který přeskočí propadající se sociální demokracii. Tenhle předpoklad se ale dnes ukazuje jako neaktuální.
„Před volbami jsme si dovedli představit, že Václav Hampl bude tím spojovacím článkem,“ souhlasí předseda klubu STAN Horník. „Nicméně nyní, kdy tu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
