Zmatek v Británii, jednota na pevnině
Brexit vystavil obě strany do opačného světla, než se předpokládalo
Poslouchat politiky a skutečně si pamatovat, co řekli, může být někdy komické. „V den, kdy si odhlasujeme odchod (z Evropské unie), držíme v ruce všechny karty a budeme si moci sami zvolit cestu, kterou se vydat,“ prohlásil například v dubnu 2016 tehdejší britský ministr spravedlnosti Michael Gove. „Vystoupit z Unie bude rychlé a snadné, Spojené království má v rukou všechny karty,“ dodával neformální šéf nejtvrdších parlamentních euroskeptiků John Redwood. „Dohoda o volném obchodu s EU bude tou nejjednodušší věcí na světě,“ ujišťoval své spoluobčany dnešní ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox. Taková byla atmosféra, v níž se Britové rozhodovali, zda v Unii setrvat, či nikoli. „Odchod z EU má jenom výhody, neexistují žádné nevýhody,“ ujišťoval jeden z předních euroskeptiků David Davis.
Nyní jsme o více než dva roky dál a Británie mluví úplně jinou řečí. „Nikdo nikdy nepředstíral, že to bude snadné. Vždy jsem tvrdil, že vyjednávání bude tvrdé, složité a občas konfrontační,“ říká David Davis dnes. Británie nemá nejen novou smlouvu o volném obchodu, ale ani dohodu o samotném spořádaném rozchodu a hrozí jí, že v březnu příštího roku vypadne z EU bez jakýchkoli pravidel. Úzkostlivější část obyvatel tak nakupuje zásoby importovaných potravin a pročítá postupně zveřejňované vládní pokyny, co dělat, pokud skutečně přestanou létat letadla nebo se zastaví chod továren závislých na přesně načasovaném přísunu dílů z evropského kontinentu. Pouze 26 procent Britů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu