Musíme stavět na tom pozitivním a jít dál

Češi jako národ vynikají v řadě dovedností, teď na podzim například ve sběru hub, politická rétorika strhávající davy jim ale spíš nejde. Prezident Antonín Novotný komolil slova a s oblibou říkal „demogracie“ a „zemedělství“. Gustáv Husák byl sice zdatnější řečník a během obhajoby ruských tanků v pražských ulicích v roce 1969 to mohl předvést, po něm ovšem nastoupil velmistr slovní prázdnoty Miloš Jakeš.

„Musíme stavět na tom pozitivním a jít dál,“ nabádal koncem normalizace, kdy se systém ekonomicky hroutil. A když měl nastínit ono „dál“, prohlásil: „Potřebujeme dobře organizovanou ekonomiku, dobře organizovanej život, vzájemnou náročnost, využívat pracovní dobu.“

Využívat pracovní dobu se hodí i dnes, stejně jako vzájemná náročnost. Jen se k vyjádření těchto a podobných myšlenek používají jiná slova.

Pokud bychom hledali v dnešní vrcholné politice někoho, kdo umí podobně jako Miloš Jakeš mluvit a přitom nic neříkat, asi bychom neměli vynechat Radka Vondráčka. Advokát z Kroměříže, nadšený volejbalista, vyhledávaný společník s kytarou a v poslední době i poslanec hnutí ANO vyniká ve zmíněné dovednosti obzvlášť poté, co jej vloni předseda hnutí Andrej Babiš posunul do křesla předsedy Poslanecké sněmovny.

Když měl například před časem vysvětlit přínos hnutí ANO pro vládnutí v Česku, Vondráček prohlásil: „Vláda se snaží efektivně pracovat a měnit systém a zjišťuje se, že se dá na spoustě věcí ušetřit, dá se spousta věcí nově nasmlouvat, dá se to skutečně řešit…