0:00
0:00
Od věci21. 7. 20184 minuty

Každý kámen má příběh

Měl jsem pochybnosti, zda
mám na to jako cizinec právo.
(Trevor Sage)

Stolpersteine znamená v češtině kameny zmizelých nebo kameny, o které je třeba – pohledem – klopýtnout. Tyto mosazné destičky vsazované do dlažby před vchody domů připomínají jména hlavně židovských obětí nacistické zvůle. V Praze jich najdeme kolem tří set. A Trevor Sage, Brit, který ve zdejší metropoli žije 12 let, se rozhodl o ně pečovat.

Pamětní desky lidí, kteří žili, tvořili nebo zemřeli v konkrétních domech, jsou umístěny tak, že musíme oči pozvednout. Ke Stolpersteine naopak oči musíme sklopit. Není to špatně, že po těchto připomenutích na zmizelé šlapeme, zakopáváme o ně?

↓ INZERCE

Myslím, že o tom celá ta myšlenka Stolpersteine je. Protože když po kamenech člověk chodí, možná začne víc zkoumat, koho a co mají připomenout; že se jedná o památku na člověka, který tu dřív, v tomhle domě, bytě, žil a kterému se stalo něco hrozného. Zpráva o tom, že na místech, kudy běžně chodíme, se toto událo, je velmi důležitá – přispívá k tomu, aby se to neopakovalo.

Kdy jste vy o tyto kameny poprvé „zakopl pohledem“?

Na Stolpersteine jsem byl tady v Praze upozorněn před pár lety. Bylo mi řečeno, že je to připomínka na konkrétní lidi, kde naposledy bydleli před tím, než padli do rukou nacistů a jejich osudy to navěky změnilo. Miluji Prahu a rád se městem procházím, a tak jsem je začal sám vyhledávat. Některé Stolpersteine, na které jsem narazil, byly udržované, jiné ale člověk minul, protože byly zanesené…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články