Jedině takhle

Když Filharmonie Brno uvedla v roce 2015 koncert s názvem Vitulka ke 100. výročí narození skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové, pronikla tahle zpráva i na stránky bulváru. A není divu, její příběh má dramatické i skandální parametry. Žena snažící se prosadit v mužském oboru. Žena smyslná a atraktivní, jejíž milostný život by byl pobuřující i dnes. Žena, jež zemřela předčasně, a stala se tak legendou.

Je s podivem, že s výjimkou děl jejího manžela Jiřího Muchy se dočkala významnější reflexe až nyní – ve hře Vitka, již napsala pro brněnské Divadlo Husa na provázku Kateřina Tučková. V románech Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovské bohyně se vyprofilovala coby spisovatelka se smyslem pro silné hrdinky, které přes nepřízeň osudu a doby jdou vlastní cestou. Taková je i Vitka, ale zároveň se při četbě předlohy nabízí otázka, zda vypjatý obraz ženy v mužském světě, který sledujeme na scéně, nebyl až příliš formován potřebou divadelního ztvárnění a režií.

Téma stále palčivé

Vitka je dramatickým debutem, ale Tučková nevplouvá do neznámých vod. Oba zmíněné romány se dočkaly adaptací, u nichž byla k dispozici pro konzultace. Mohla sledovat, jak vystavět hru, navíc napsala dvě knihy na pomezí románu a dramatického textu: Fabrika pro výstavu Brno – moravský Manchester a projekt Sochy v ulicích.Vitka vznikla pro konkrétní tým v čele s režisérkou Annou Petrželkovou. Společné úsilí…