Mladý Gabriel D’Arcy se při přechodu hranice mezi Severním Irskem a svým domovem na jihu vždycky potil. Býval totiž pěkně nabalený. D’Arcyho rodina v šedesátých letech často vyrážela na sever a nakupovala tam laciné oblečení. Při návratu domů na sebe děti navlékly vše, co jim rodiče koupili, a když irští celníci s úšklebkem předstírali, že v autě hledají kontraband, jako tlouštíci seděli na zadních sedadlech. Dnes je D’Arcy výkonným ředitelem irské mlékárenské firmy LacPatrick, jejíž zásobovací řetězce cikcak křižují hranice. A má obavy, že s brexitem se probudí hrozby, o nichž si lidé na obou stranách hranice mysleli, že jsou už pouhou minulostí.
Neoblomné jistoty příznivců brexitu se však do neurčitosti Severního Irska nehodí. Stačí promluvit s kterýmkoli irským úředníkem a brzy se ozve: Vláda Jejího Veličenstva si to pořádně nepromyslela. Po téměř půl druhém roce rozjímání se ukázalo, že neexistuje možnost, jak sladit britský cíl – vytrhnout provincii z jednotného trhu EU a z celní unie – se zachováním bezproblémové hranice s Irskou republikou; více než tři stovky přechodů překročí 110 milionů lidí ročně.
Princip souhlasu
Tato záležitost je naléhavá. Británie chtěla odložit řešení tématu hranic až do začátku obchodních rozhovorů, které by snad měly začít příští měsíc na summitu. Irský taoiseach (premiér) Leo Varadkar a jeho ostrý ministr zahraničí Simon Coveney však pohrozili vetem, jestliže se Británii nepodaří předložit „na míru šité řešení“, které umožní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
