Kolik migrace je dobře

Když jede rodina Paula Colliera na dovolenou, tak na hranicích ukazuje pasy hned několika států: on je Brit, manželka Holanďanka, syn narozený v USA vytahuje americký pas. Synovci jsou pak Egypťané, jejich matka Irka. „Jestli tady kdy byla nějaká postnárodní rodina, tak je to určitě ta moje,“ píše Collier, potomek ekonomických migrantů z Německa do Anglie. „Ale co kdyby to tak dělal každý?“

Tato úvodní otázka udává skeptický tón směrem k příliš velké migraci, a ten se pak nese celou knihou Exodus (v angličtině vyšla v roce 2013). „Takový životní styl, jaký má moje rodina, je závislý na lidech, jejichž identita zůstává zakořeněná. Potenciálně na nich parazitujeme, protože nám poskytují funkční společnosti, mezi nimiž si vybíráme,“ píše slavný oxfordský ekonom, specialista na rozvojovou pomoc Africe. Collier je liberál – ale oproti názoru většiny lidí svého okruhu považuje národní identitu za důležitou hodnotu.

Migranti se přesouvají ze zemí s nefunkčním sociálním modelem do společností funkčních – měřeno hospodářským rozvojem a lidskou svobodou. Tam obvykle najdou práci, jež výrazně zlepší jejich individuální životní standard. Mezinárodní migrace ovšem nakonec nevede ke snižování příjmových rozdílů mezi chudými a bohatými státy, tedy k odstranění příčiny exodu.

Paul Collier tvrdí, že knihy na dané téma obvykle řeší špatnou otázku: zda je migrace…