0:00
0:00
Civilizace15. 7. 20172 minuty

Schrödingerova kočka

Pavel Jungwirth
Astronaut

Oblíbený výrok jednoho z otců kvantové mechaniky Nielse Bohra zněl – je velmi těžké dělat předpovědi, zvlášť pokud se týkají budoucnosti. Kodaňský fyzik prý používal toto tvrzení, aby ukázal, že Dánové na rozdíl od sousedních Švédů mají smysl pro humor. Možná jím ale také s nadsázkou reagoval na Schrödingerův myšlenkový experiment s kočkou, který měl poukázat na absurdnost Bohrovy interpretace kvantových jevů.

Jak si možná pamatujeme ze školy či z populárně-vědeckých přednášek, Schrödingerova kočka je zavřená v neprůhledné krabici spolu s ampulí jedovatého plynu, která praskne v momentě, kdy se rozpadne připojený radioaktivní nuklid. Protože nevíme, zda se již nuklid rozpadl, nebo ne, nevíme ani, zda je kočka mrtvá, či živá. Schrödinger spekuloval, že se kočka nachází v myšlenkově těžko uchopitelné superpozici stavů živá-mrtvá. Tedy dokud krabici neotevřeme a nezjistíme, jak na tom zvíře doopravdy je.

↓ INZERCE

Z hlediska teoretické fyziky je řešením paradoxu skutečnost, že kočka je makroskopický objekt, na který nelze přímo vztáhnout podivné kvantové chování uplatňující se v mikrosvětě. Pro potřeby letní úvahy ale zkusme představu domyslet a za kočku si dosadit Česko a jeho demokratický charakter. Skutečně to vypadá, jako by naše země byla momentálně uzavřená v superpozici dvou stavů a že podzimní volby budou představovat pomyslné otevření krabice, kdy si jeden z nich vybereme. Na rozdíl od nebohé kočky, která nemůže svůj stav nijak ovlivnit, máme celé léto čas, abychom si…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články