Krajina po chalífátu

Islámský stát (IS) ztratil metropoli Mosul a brzy bude vyhnán i z Rakky, svého hlavního města. Nelze samozřejmě pominout, že IS nadále kontroluje značnou část západního Iráku i města a vesnice v syrském údolí řeky Eufrat. Ovšem samozvaný chalífát, který žádná relevantní náboženská autorita v muslimských zemích nikdy neuznala, končí.

K velkým oslavám ale není důvod. To je lekce z roku 2006, kdy politici a média po zabití praotce IS Abú Músy Zarkávího oznamovali zásadní porážku teroristů, a z května 2011, kdy zabití Usámy bin Ládina vyvolalo další vlnu předčasné radosti. Poslední čtyři desítky let islámští extremisté dokážou překvapovat taktikou a uhnízdit se na stále nových místech. A setrvale rozšiřovat řady sympatizantů i dosah teroru.

Obnova Mosulu

Džihádistické hnutí nezávisí na síle konkrétních arciteroristů, odstraněného lídra snadno nahradí nový. Extremisté a teroristé totiž nejsou příčinou problémů Blízkého východu, jsou naopak jejich symptomem. Pozornost věnovaná IS či al-Káidě svým způsobem zakrývá jádro problému, které se nevyřeší na bojišti.

Mladí lidé v naprosté většině arabského světa dostávají špatné vzdělání, v mizerně spravovaných ekonomikách si neumějí najít práci, a proto ani založit rodinu. Například v Tunisku právě dochází k vlně sebeupalování zoufalých mladých mužů. I kvůli této frustraci se extremisté mohou spolehnout na příliv nových rekrutů a sympatizantů. Populace dále rychle roste a ekonomiky zaostávají za moderním světem.

V…