Kurz chce všechno

Ve čtyřiadvaceti letech se stal ministerským náměstkem, v sedmadvaceti ministrem zahraničí. Teď je mu jednatřicet a má spadeno na úřad rakouského kancléře. V květnu se stal šéfem lidovců, rozpustil vládní koalici se sociální demokracií a do říjnových předčasných voleb půjde s neobvyklou zásobou pravomocí. Razantní akce nastupující politické hvězdy Sebastiana Kurze připomíná, že i Rakousko prochází velkými politickými změnami.

Nová struktura

Především jde o to, že rakouští lidovci, jedna ze dvou státotvorných stran moderního Rakouska, poprvé v poválečné historii vůbec nepůjdou do voleb. Namísto nich budou mít voliči na výběr „kandidátku Sebastiana Kurze“ s podporou lidovců. Budou na ní jména straníků i osobností, které si mladý lídr přivede z jiných sfér společnosti.

Po vzoru Emmanuela Macrona cítí rakouský ministr hlubokou nedůvěru voličů vůči tradiční zavedené straně, a proto se od ní snaží co nejvíce distancovat. Na tiskovkách k jeho nástupu do čela lidovců nebyla k vidění stranická loga, ale Kurz se rozhodně nechce odstřihnout tak radikálně jako Macron od své původní strany, francouzských socialistů. Nejenže na jeho kandidátce budou straníci – předvolební kampaň bude též závislá na penězích a aparátu strany. Vzniká tak zvláštní směs hnutí a klasické politické partaje.

Kurz si při nástupu do čela strany vymohl další privilegia. Sám bude moci rozhodovat o budoucích koaličních jednáních a o členech vládního kabinetu. Dostane i právo škrtat na kandidátkách…