Dopis z Tokia

Rozkvetly sakury a přelidněné ulice zaplavila růžová euforie. Ovšem v pátek ráno, krátce po otevření, je i v muzeu National Art Center hlava na hlavě. Davy sem přilákala nejen výstava japonské ikony Jajoi Kusamy, která má v Japonsku nejrozsáhlejší retrospektivu své sedmdesátileté umělecké dráhy, ale i výstava v prvním patře s názvem Alfons Mucha. V Japonsku je známý a oblíbený, ačkoli ho dosud mnozí pokládali za Francouze.

Mezi Japonci jsou vášniví sběratelé Muchova díla, jako byl například obchodník Kimio Doj. Svou úctyhodnou sbírku započal kdysi náhodně zakoupeným Muchovým plakátem a později ji představil putovní výstavou s názvem Květ secese. A nejspíš kvůli jeho tehdejšímu přepisu jména Mucha s francouzskou výslovností do znaků katakany zde malířovo jméno dodnes vyslovují Mjuša.

Kimio Doj a Muchův syn Jiří přemýšleli o vystavení Slovanské epopeje v Japonsku již před desítkami let. První a jediný obraz souboru tu byl vystaven v roce 1989 a až letos došlo k náročnému přesunu celého cyklu. Dohlíželi na něj čtyři čeští restaurátoři a kurátoři, kteří obrazy v Praze uložili do speciálních červených klima-beden. Ty nespustili z očí ani v cargo letadlech. Kvůli bezpečí ani nebyla přesně uváděná data transportu, což je běžná praxe. V Tokiu čeští kurátoři obrazy napnuli na kovové konstrukce a pomocí několikametrových háků je zavěsili. Každému byl v Česku vystaven tzv. condition report, zpráva o stavu, po převozu jej vypracovali i japonští…