Michal Horáček: Můj příběh je dobrý

Předminulý týden vzdal souboj o hrad diplomat Petr Kolář. Nechce tříštit síly a podpoří končícího šéfa Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. S Drahošem jste si podobní. Nebojíte se, že se okradete o hlasy?

Demokracie je volba. Myslím, že je dobré, přijdou-li různé osobnosti a nabídnou voličům možnost vybrat si.

V rámci kampaně objíždíte Česko. Na co se vás lidé v krajích ptají?

Domníval jsem se kdysi, že otázka migrace, která se tolik probírá na sociálních sítích nebo i v médiích, bude dominovat, a vůbec to není pravda. Byla vždy přítomna ze začátku, ještě minulý rok, ale teď skoro zmizela. Když se ptám, co lidi trápí, říkají jiné věci. Velmi často třeba dopravní obslužnost. Vyprávějí, jak se jim složitě jezdí do různých míst.

V jedné z dřívějších debat jste prohlásil, že člověk se má umět poučit ze svých chyb. Objevil jste při kampani nějaké chyby sám na sobě?

Léta jsem strávil na jevištích, objížděl jsem města se svým recitálem. Nemůžu říct, že bych nevěděl, jak vypadá kontakt s publikem. Prezidentská kandidatura je ale nová role. Mojí slabinou bylo, že jsem podával věci příliš složitě a košatě. Lidé chtějí jasnější odpovědi. Když jsem se zamýšlel nad předchozí prezidentskou kampaní, dospěl jsem k tomu, že vyhrál kandidát, který byl vidět v celé zemi a nezůstával jen v Praze. Jeho soupeři vsadili spíš na stranické struktury nebo různé finanční entity. Chci jít první cestou.

Proč se tolik vymezujete vůči politice? Prezident je výsostně politická funkce, kdo byl v exekutivě, může na ni být mnohem lépe připraven než vy.

Takovou otázku by třeba bylo dobré položit panu Kiskovi na Slovensku nebo panu Trumpovi v USA. Navíc není úplně pravda, že bych byl odtažitý od politického provozu. Já jsem se politiky v roce 1989 intenzivně zúčastňoval, později jsem celý rok psal do Lidových novin pravidelné eseje, další rok do Hospodářských novin. Ty vyšly v knižních podobách a z obou těchto knih jsou bestsellery. Takže je zřejmé, jaké zastávám dlouhodobě pozice, jaký světový názor mám a že se tady na tom všem podílím.

Z vašich vystoupení je zřejmé, že usilujete o velkou část voličů Miloše Zemana. Proč by vám měli dát hlas? Jsou vystrašení, bojí se migrantů a obecně všech novot.

Tak zaprvé, něco jako „volič Zemana“ jako instituci neuznávám. To nejsou lidé, kteří to mají v genech nebo vytetované na předloktí. To jsou pouze lidé, kteří byli postaveni před určitou volbu ze dvou možností a volili Miloše Zemana. A to je všechno. Teď je nová situace a oni se mohou rozhodnout jinak. Často slýchám, že jsou současným prezidentem zklamáni, vadí jim jeho chování, spolupracovníci. Mají pocit, že nejsou ve středu jeho zájmu. Že naopak jejich zájmy jsou podřizovány zájmům nadnárodních společností, které dostávají velké investiční pobídky, desetileté daňové prázdniny a všechno, co nabourává strašným způsobem podnikatelské prostředí v České republice. A že z toho profituje hlavně kamarila kolem prezidenta. Můj životní příběh ukazuje, že takový nejsem.

Celý rozhovor s Michalem Horáčkem najdete v novém Respektu 14/2017: