0:00
0:00
Kontext25. 3. 20179 minut

Brusel nám bere samopaly

Kde se v nebojovném středoevropském národě vzal odpor k omezování zbraní

Příčiny českého vzdoru mají kořeny v devadesátých letech, kdy sem dorazila svoboda.

Polovina letošního března přinesla pro mnohé překvapivé zjištění: Česká republika je dnes nejhlasitějším zastáncem střelných zbraní v Evropě. Když evropští poslanci ve Štrasburku v úterý 14. března hlasovali o dodatku k unijní směrnici číslo 477/91, který kvůli hrozbě terorismu zpřísňuje držení zbraní mezi lidmi, čeští delegáti se jako jeden muž postavili na odpor, bez ohledu na politickou příslušnost. Jediný z nich, který hlasoval pro směrnici, byl socialista Jan Keller, jak ale později řekl, omylem. Zbytek Evropy však české europoslance, ke kterým se přidali ještě liberálové z dalších zemí a také notoričtí odpůrci čehokoli, jednoznačně přehlasoval.

Česká osamocenost v postoji ke zbraním se ale projevila už o několik měsíců dříve. Na konci loňského roku ministr vnitra Milan Chovanec jako jediný v Radě ministrů odmítl hlasovat pro přijetí této směrnice (proti bylo ještě Lucembursko, které ovšem naopak chce zbraně omezit ještě mnohem víc). Když byl Chovanec svými kolegy přehlasován, přišel s nápadem, že právo na zbraň vloží do české ústavy. Média pak obletěla jeho fotografie, na níž pózuje s puškou na prsou. Proti schválené směrnici potom stovky lidí demonstrovaly v centru Prahy s heslem upomínajícím na zdejší nepokoje před druhou světovou válkou: „Neberte nám zbraně, dali jsme si na ně!“ Tento markantní odpor přinesl otázku, jak se z mírného národa, který jinak třeba otázky své armády příliš neřeší, stal tak vehementní obhájce soukromého arzenálu.

↓ INZERCE

Neomezený palebný…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články