Rodina v zájmu státu. Populační růst a instituce manželství v českých zemích 1918–1989

Evropa vymírá, rodina i manželství jsou v krizi a nebudou-li Evropané plodit více dětí, západní civilizace zanikne. Kolik podobných zvěstí zaměstnávalo a zaměstnává nejen představivost tradicionalistů, ale trápí i demografy, prognostiky, sociology, lékaře a tvůrce legislativy. Právě na jejich úsilí se v šedesátém svazku Rodina v zájmu státu popularizační Knižnice Dějin a současnosti zaměřili Jakub Rákosník a Radka Šustrová. Mapují, jak se populační růst, manželství a rodina staly během 20. století v českých zemích objektem zájmu státní moci a jak do nich stále víc začali promlouvat vědci.

Změny v sociální politice a představách o rodině jsou dlouhodobým procesem. Ač se autoři chtěli soustředit jen na totalitní období, museli při pátrání po kořenech programů, s nimiž operovala třetí republika i poúnorový režim, rezignovat na tradiční zlomy politických dějin a vrátit se někdy i před rok 1918. Třeba úvahy o „volné lásce“ a jiné než tradiční formě rodinného soužití měly kořeny ještě v dobách monarchie, do koncepcí odborníků však začaly pronikat mnohem později.

Na základě oficiálních statistik i časopiseckých anket pak autorský tandem rozebírá tendence československé rodinné politiky, sílící roli státu – a nakonec právě prosazování expertních názorů do legislativních norem manželského soužití, stejně jako do postojů státu k rozvodovosti, k podpoře porodnosti či nárůstu interrupcí. Výklad je někdy až příliš hutný a napěchovaný čísly, ale líčení vazeb mezi vědou a…