„Vážený pane Miroslave Fojtíku, berete si zde přítomnou Janu Hanzlíkovou…,“ pronáší radní městské části Praha 7 Hana Třeštíková známou větu. Na ženicha, čtyřicátníka s dlouhými blond vlasy, v béžových kalhotách, které jsou mu trochu velké, a o něco starší nevěstu, drobnou ženu, která se cestou k oltáři opírá o berle, míří několik kamer. Českou televizi, TV Barrandov a redakce Novinek a Blesku zaujal fakt, že v malé obřadní síni kousek od zdi pražského parku Stromovka se berou dva bezdomovci. A že svědci jsou starosta Jan Čižinský a vedoucí oddělení sociální práce Prahy 7 Naděžda Zelinková.
Novomanželé vypadají trochu vyplašeně a křehce a ruce se při navlékání prstýnků oběma třesou. Starosta půjčuje plačícímu ženichovi kapesník. „Je to můj nejbližší soused,“ říká pak směrem ke kamerám. Pan Fojtík už několik let bydlí v chýši na břehu Vltavy, od oken starostovy pracovny jeho příbytek odděluje jen rušná silnice. Radnice mu dá občas něco málo vydělat, když uklidí strmý svah, kam se pracovníci úklidové čety bojí vstoupit, aby nespadli do řeky.
Pád dnešních novomanželů mezi devět a půl tisíce pražských bezdomovců je jako z učebnice. Miroslavovi umřela matka, se kterou žil, a obec na něj, zřejmě kvůli dluhům, nechtěla nájem převést. Jana skončila na ulici, když utekla od předchozího manžela, domácího násilníka. Ani jeden nemá práci, Miroslav pije a Jana je nemocná.
Starosta nemá kouzelný proutek, kterým by jejich život ze dne na den změnil. Městská část má alespoň…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
