Proč se antiglobalisté pletou

V září 1843 psal deník The Liverpool Mercury o velkém shromáždění na podporu volného obchodu. Královský amfiteátr byl přeplněný. Nově zvolený poslanec John Bright přesvědčivě hovořil o přednostech zrušení cel na dovoz potravin. Opakoval argumenty, které otiskly začínající noviny The Economist. Bright publiku sdělil, co se při své agitaci dozvěděl: že „kameníci, ševci, tesaři a všichni další řemeslníci trpí, je-li obchod v zemi omezován“. Brightova liverpoolská řeč byla nadšeně přijata.

Je těžko představitelné, že po 173 letech by byl přední západní politik oslavován za obranu volného obchodu. Ani jeden z amerických prezidentských kandidátů není zastáncem volného obchodu. Donald Trump, ač v lecčem nekoherentní, mluví v této věci jasně: nekalá soutěž cizinců zničila pracovní příležitosti doma. Hrozí, že odstraní Severoamerickou dohodu o volném obchodu, vystoupí z Transpacifického partnerství (TPP) a zahájí obchodní válku s Čínou. TPP, kterou Hillary Clinton pomáhala vyjednat, teď sama ostudně kritizuje. V Německu, jednom z největších exportérů na světě, vyšly v tomto měsíci do ulic desetitisíce lidí a demonstrovaly proti navrhované obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Odpor proti obchodu je pouze jedním ze symptomů všudypřítomných obav z dopadů otevřených ekonomik. Vítězství brexitu v Británii bylo projevem obav z vlivu neomezené migrace na veřejné služby, práci a kulturu. Velké firmy jsou postihovány za únik do zahraničních útočišť ve snaze uniknout…