Slepě proti rýži

Islámský stát, vývoj v Turecku, Donald Trump v Americe, brexit a další tektonické poruchy současné politiky spolu zdánlivě nesouvisejí. Jeden společný jmenovatel by se ale přece jen našel: v poslední době jako by elity ztrácely vliv na to, kam se svět ubírá. Trump ani turecký prezident Erdoğan nejsou zrovna oblíbenci univerzitních profesorů. Islámský stát představuje temnou středověkou sílu, jejíž nástup ve 21. století málokdo čekal. Brexit volili častěji méně vzdělaní lidé, plní strachu ze složitosti světa, snáze náchylní uvěřit lžím v bulváru. Rozhodujeme se podle emocí, ne rozumu.

I v tomto kontextu lze chápat nedávný dopis sto deseti nositelů Nobelovy ceny organizaci Greenpeace, aby přestala protestovat proti geneticky modifikovaným plodinám, především zlaté rýži, která by měla lidský organismus obohatit o vitamin A. Podle Světové zdravotnické organizace oslepne v rozvojových zemích kvůli nedostatku této látky ročně až půl milionu dětí, polovina z nich do roka umírá. Zlatá rýže není všelék, potýká se s technickými i administrativními potížemi – mimo jiné ovšem i kvůli odporu aktivistů; pomoci by však plodina, na jejímž vývoji se finančně podílela třeba Nadace Billa a Melindy Gatesových, nejspíš mohla.

Vědci v defenzivě

V širším měřítku geneticky modifikované organismy (GMO) zatím přinesly výhody spíš agrobyznysu než prostým lidem. Přesto by měly dostat šanci se buď historicky znemožnit, nebo dokázat, že mohou být prospěšné. Za léta války proti nim však…