0:00
0:00
Kultura23. 7. 20168 minut

Plout proti proudu

V Alšově jihočeské galerii ukazují, jak chtěl surrealismus změnit svět

Jindřich Štyrský, Severní točna, 1939

Vítězslav Nezval spokojeně rázuje Topičovým salonem. Před chvílí tu zahájil výstavu svých dávných výtvarných přátel Jindřicha Štyrského a Toyen a teď se dívá na jejich křečovitě krásné obrazy, v nichž se sen stává realitou a realita snem. Usmívá se. Netuší totiž, jaká slova stojí v katalogu, který drží v ruce.

Jeho kolega Karel Teige do něj napsal, že v těch lednových dnech roku 1938 probíhá v Evropě křižácké tažení proti umění, kterému se v Německu posměšně říká „zvrhlé“ a v Sovětském svazu „zrůdně formalistické“. A Stalinova kulturtrégra Kerženceva v závěru přirovnal k Hitlerovu ministrovi propagandy Goebbelsovi. Když si to Nezval doma přečte, prská vzteky. Přirovnávat jím milovaný komunismus k nacismu? Od katalogu se veřejně distancuje a do kavárny sezve členy Skupiny surrealistů v ČSR. O textu se s nimi do nočních hodin hádá a dva dny nato spolek rozpustí.

↓ INZERCE
Karel Teige, Koláž č. 68, 1939

Tak končí možná vůbec nejslavnější kapitola našeho umění zvaná surrealismus. V Alšově jihočeské galerii se teď na ni rozhodli podívat tak podrobně, jak to dosud nikdo neudělal. V Hluboké nad Vltavou je k vidění dvě stě padesát exponátů, v Českých Budějovicích další stovka; stejně důležitou součástí projektu je monumentální šestisetstránková doprovodná monografie z nakladatelství Arbor vitae. To vše pod názvem Krása bude křečovitá vypůjčeným z Nezvalovy básně.

Nejhlubší zářez

Pamětníci vědí, že směr – který byl za…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články