Denní harmonogram propočtený na minuty, strava obsahující právě tolik kalorií, kolik je třeba k pomalu rostoucí formě, která musí vyvrcholit v průběhu konkrétních tří nebo čtyř dní v roce. Maséři, psychologové, výživoví poradci, zázemí dokonale udržovaných stadionů. Příprava špičkových atletů na blížící se olympijské hry může vypadat takhle – anebo taky ne. Může probíhat na bezejmenném středoškolském hřišti kdesi ve Spojených státech, kde jediným trenérem a poradcem je oddaný manžel. Po odchodu ze stadionu čeká malý, levný byt. Jídlo je tak kaloricky vyvážené, jak si ho jen dokážete sami uvařit, zatímco se vám mezi nohama motá dvouletý syn. Takhle se na hry v brazilském Riu připravuje ruská běžkyně Julija Stěpanova.
Před dvěma lety se tato žena rozhodla veřejně promluvit o dalším typu přípravy, který současný vrcholový sport zahrnuje: systematickém, ruským státem organizovaném a plánovaném dopingu, kterého se účastní trenéři, funkcionáři a sami sportovci. Od té doby žije na útěku, na utajených místech – podle mnoha lidí nejdůležitější whistleblowerka v dějinách sportu. Její výpověď odstartovala mezinárodní vyšetřování, v jehož důsledku se nejspíš stane něco dosud nemyslitelného: ruští atleti nebudou vpuštěni na olympijské hry. Třicetiletá Julija Stěpanova v tomto příběhu není jednoznačně kladná hrdinka. Klikatá cesta téhle odvážné ženy z ruských tréninkových center do amerického vnitrozemí ale vystihuje, o kolik ve světové dopingové hře jde.
Tohle nebude fungovat
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
