66 VERŠŮ V OBLEŽENÉM MĚSTĚ
Když se poklidně procházím náměstími a ulicemi Gasteizu,
tak jako každý den, cestou z práce či za přáteli,
najednou si překvapeně pomyslím,
že dělat právě tohle tady a často
je velmi nebezpečné
a když se dívám na střechy, odhaduji,
tvářím se nebojácně, ale mám chuť se třást,
kterou z nich by si vybral odstřelovač,
odkud přijde kulka,
která přemění mou hlavu v krvavý černý květ,
protože toto příliš velké náměstí je podezřelé. Ta ulice.
Park obklopený velkými domy.
Slyšel jsem, že v parcích v Sarajevu
už nejsou stromy,
protože obyvatelé je pokáceli, aby si zatopili v domech,
a najednou si překvapeně pomyslím,
že nemám doma vhodné místo na rozdělání ohně.
Navíc moje ulice je plná úředních budov,
a protože se zdá, že vládní budovy jsou důležité
v době války,
najednou si překvapeně pomyslím,
že moje ulice je možná v zóně bojů
a že už je možná zničen,
můj dům v Sarajevu.
Jak si poradí v Sarajevu někdo jako já?
Chodí třeba ještě do práce? Nebo
se tyto základní návyky už před časem vytratily?
A najednou si překvapeně pomyslím,
že mnoho škol je určitě zavřených;
ta moje je navíc na druhé straně kolejí,
blízko nádraží,
a zdá se, že koleje a nádraží jsou věci, které je třeba mít
v době války pod kontrolou.
Dlouho čekat na dopisy, které nepřicházejí,
a bez možnosti napsat, co je nového.
Jak nakupuji v Sarajevu?
Od…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu