0:00
0:00
Od věci19. 7. 20154 minuty

Busking není žádný čajíček

Nejrůznější trubadúři a kejklíři oživují pražské centrum od středověku. Chystaná změna vyhlášky však přitáhne pouličnímu umění neboli buskingu otěže natolik, že ho možná udusí. To si alespoň myslí hudebník Ondřej Glogar (26), který čeří klid ulic svojí hrou na didgeridoo.

Petra Dvořáková
didgeridoo
Autor: Hanuš photography Design and Art

Pamatujete si, jaké to bylo poprvé hrát na ulici?

V osmnácti v Norsku jsem před sebe dal spontánně klobouček, žádné myšlenky okolo jsem moc neřešil. První oficiální busking jsem provozoval, když jsem se v jednadvaceti vydal stopem do Valencie. V kapse jsem neměl jedinou korunu, potkal jsem ale české „alkopunkáče“ s bubny a zkusili jsme spolu hrát. Za patnáct minut jsem měl deset, patnáct eur. Bydleli jsme na pláži nebo v jeskyni, já chodil hrát na turistickou pláž. Pak jsem už zůstal hrát na ulici nepřetržitě, po různých městech.

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Americký infarktZobrazit články