Dopisy

V ZEMI, KDE SE NECHODÍ NA ÚŘADY

RESPEKT 19/2015

Kromě vámi uvedených důvodů, proč je Estonsko lídrem v oblasti elektronické správy, se to také připisuje tomu, že v Estonsku bylo jedno z pěti výzkumných pracovišť v Sovětském svazu, která se věnovala počítačům, kybernetice atp. Na rozdíl od ostatních však estonský institut kybernetiky neměl žádné armádní ani praktické ekonomické úkoly a mohl se svobodně věnovat výzkumu. V roce 1989 měl zhruba šest set zaměstnanců, což je na tak malou zemi nepoměrně hodně. Řada z nich po osamostatnění Estonska přešla do nově budované státní správy.

To, o čem hovoříte jako o estonské datové schránce, není obdoba české datové schránky, ale spíše personalizovaný portál veřejné správy. Estonci mají k dispozici obdobu české datové schránky, ta však funguje jinak než ta česká.

Estonci nevolili letos po internetu v parlamentních volbách poprvé, ale již potřetí, celkově už od roku 2005 proběhly s možností hlasovat po internetu sedmery volby. Volby v roce 2005 byly svého druhu první na světě.

Jiří Schneider

TALENTI VYCHOVATELE CHLÁDKA

RESPEKT 20/2015

V článku o státní maturitě na str. 21 považujete otázku na Jidáše a Pallas Athénu za nevyzpytatelnou loterii, která neměla být maturantům položena, pokud na ni nebudou výslovně předem připraveni. Ovšem v článku na str. 26 o Marine Le Penové stojí věta: „Bývalý člen vedení FN Bruno Mégret (…) byl označen za ,podlého Jidáše a zákeřného Bruta‘ a z partaje nemilosrdně vyloučen.“ Není tam však vysvětleno, kdo to byl Jidáš nebo Brutus.

Z toho logicky plynou dva možné závěry – buď je Respekt určen pouze lidem s vyšším vzděláním než s maturitou, nebo se tiše předpokládá, že znalost toho, kdo byl Jidáš, co jeho postava symbolizuje, do všeobecného vzdělání (na úrovni středoškoláka) přece jen patří, navzdory tomu, co se nahlas deklaruje. Raději bych se přiklonila k druhé variantě.

Olga Trávníčková, Brno

Upřesnění…

V minulém Respektu jsme článek v rubrice Téma ilustrovali sérií fotografií z prostředí uživatelů drog. Vznikla s pomocí organizace PROGRESSIVE o. p. s., jejíž streetworkeři vyměňují toxikomanům v Praze jehly. Lidé, kteří se objevili na snímcích, s fotografováním souhlasili. Muž (sedící na snímku), jinak hudebník s pseudonymem Johnny Násilník, který se pohyboval před pražským klubem Cross, se ale po publikaci článku ohradil, že se cítí být poškozen. Přestože tu pobýval se skupinou uživatelů drog, sám je prý nebere, jak z kontextu nepřímo vyplývá.

V uvedeném článku jsme nesprávně uvedli částku, jež USA vynaložily od dob prezidenta Nixona, jenž vyhlásil drogám „válku“, na policejní akce na potírání drog doma i ve světě, místo jednoho trilionu dolarů jde o jeden bilion dolarů.

…a omluva

V anketě minulého čísla se nám vloudila nemilá chyba, kdy jsme u odpovědi pana Jana Frydrycha zaměnili portrétní fotografii. Vše uvádíme na pravou míru a panu Frydrychovi i čtenářům se omlouváme.