Bača s mobilem

Když zapadá slunce na Klobucké, nic se ten den nepokazilo a já sedím na pastvině, tak si uvědomuju, že mě ta práce vlastně dost baví,“ uznává neholený vysoký blonďák v odrbaných zelených kapsáčích a rozhalené košili. S pomocníkem přitom otevírá a zavírá dvířka do jednotlivých pater valníku připojeného k traktoru. Ovce se překotně tlačí na rampě, občas jim podkluzují nohy, padají dolů a s pobekáváním do sebe všelijak narážejí. Během půl minuty je na valníku tak plno, že bača musí zvířata odhánět. Co se nezasvěcenému pozorovateli jeví jako naprostý chaos, vnímá bača zjevně jako báječnou souhru. „Jsem fakt rád, že jste se to tak dobře naučily,“ chválí svoje ovečky. „Ale už je vás tu trochu moc,“ dodává, nekompromisně strhává opozdilce zpátky dolů do ohrady a přibouchává dveře.