Muhammad je pes, papež teče

Než sedne do auta, skrčí se Lars Vilks do kleku a rutinně obhlédne podvozek, zda k němu není připevněná výbušnina. Švédský výtvarník nikdy nechodí spát ani nevstává sám – ve dne v noci ho střeží policisté. A tak je to už přes šest let. Na obezřetný režim najel šestašedesátiletý muž poté, co v jednom ze švédských deníků zveřejnil karikaturu proroka Muhammada se psím tělem a irácká al-Káida nabídla za jeho hlavu odměnu sto padesát tisíc dolarů. Šest let se Vilks držel v ústraní a přežil několik pokusů o atentát. Nyní však přichází se svým tématem znovu: ve švédském Malmö chystá výstavu dalších karikatur zesměšňujících Alláhova proroka, nejsvatější symbol všech muslimů. Do Malmö se kvůli výstavě chystají stovky pravicových extremistů a multikulturní metropole nyní trne, jestli cena za svobodu slova nebude přece jen příliš vysoká.

Dost legrace

Až do zveřejnění karikatur platil Vilks především za trochu střeleného recesistu, který se nebojí vzepřít autoritám. S doktorátem z kunsthistorie učil řadu let na švédských univerzitách, zároveň se jako samouk věnoval umělecké produkci. Do paměti Švédů se vryl v osmdesátých letech, kdy několik let načerno budoval dvě sochy v chráněné přírodní rezervaci Kullaberg na jihu země. Věžovitou stavbu Nimis ze dřeva, které tam vyplavilo moře, a kamennou sochu Arx mu místní zastupitelstvo nařídilo zbourat s tím, že jde o „budovy“ a na „budovy“ je třeba mít povolení. Tím se roztočilo kolečko, kde se Vilks jednak proti bourání vytrvale odvolával, jednak začal sochy různě přeprodávat v kruhu svých kamarádů a tím úřadům ztěžoval vydání příkazu, kdo má sochy zbourat. Věci se ale chytla média, na dvě věže se začali jezdit dívat lidé z celého Švédska i ciziny a příliv turistů spolu s Vilksovou neústupností sochy před zbořením nakonec zachránily. Když však Vilks v roce 1999 postavil v rezervaci další sochu, úřady už byly nekompromisní a vyslaly do Ladonie na Vilksův účet loď s bouracím jeřábem. Vilks ovšem nelenil a absolvoval další úřední kolečko, tentokrát kvůli povolení postavit zbourané soše památník. A nakonec dílku na pláži v Kullabergu skutečně vztyčil osmicentimetrový (!) pomníček. 

Až do roku 2007 šlo tedy spíš o nejrůznější legrácky a jak sám Vilks přiznává, islám byl do té doby zcela mimo hledáček jeho zájmu. Ale pak přišla nabídka zúčastnit se výstavy „psi v umění“ v jedné lokální galerii. Vilks zrovna nic hotového neměl a při úvahách, co pošle, jej to napadlo: nakreslit proroka Muhammada s psím trupem.