Kam zmizel CzechTek

Jak události léta 2005 vidíte dnes?

O subkulturu freetekna, která se stala objektem policejního násilí, šlo až v poslední řadě. Z CzechTeku se stala okurková politicko-mediální hra. Často ta samá média a pravicová opozice, které rok dva předtím vyvolávaly morální paniku z toho, že policie při podobných akcích nezasahuje, využily příležitost kopnout si do Jiřího Paroubka. Ten se zase rozhodl zapózovat v roli kulturního xenofoba a utvrdit nešťastné spojení české levice s konzervativními hodnotami. Pro společnost jako celek je důležitá především zpráva, že přes všechen mediální poprask může být policejní násilí prakticky beztrestné. To se projevilo i později například při zásazích proti squatterům.

Kdo byl tehdy pomyslným vítězem?

Freetekno subkultura vedla zápas, který mohla jen stěží vyhrát. Ducha této komunity totiž vystihuje nomádství, prchavost, dobrodružnost – to, co shrnul anarchistický filozof Hakim Bey slovy „dočasná autonomní zóna“. Ideálem jsou akce, které uniknou pozornosti vnějšího světa, ne veřejná konfrontace. Mediální cirkus tak byl dlouhodobě pro technaře spíše ničivý.

O rok později CzechTek probíhal v předem dohodnutém vojenském újezdu, byl spojen s velkou publicitou a invazí lidí, kteří do té doby neměli s freeparty nic společného. To mohlo pro takto vymezenou subkulturu jen stěží znamenat něco jiného než neobratný pokus o ochočení.

Z technokomunity v souvislosti se zásahem v Mlýncích „těžili“ politici, ať již sympatiemi nebo kritikou. Je techno politické?

Sami technaři se většinou označují za apolitické, v čemž je určitý paradox – často mají blízko k anarchismu či radikálně ekologickému hnutí, třeba ve Velké Británii se zapojovali do hnutí proti dálnicím. Boj o „právo na party“ je také politikou svého druhu. U nás se soundsystémy účastnily třeba street party proti globalizaci. Apolitičnosti, kterou mnozí zdůrazňují, lze přesto dobře rozumět. Znamená hlavně nezávislost a je sebeobranou před snahou zneužít tuto subkulturu pro cizí účely.

Techno má ve své filozofii tak trochu blízko k hippies, kteří v mnohém změnili americkou společnost. Má subkultura technařů stejný potenciál, který nevyužila?

Hippies přišli do jiné doby, srovnání kulhá. Na posouzení dopadů je také příliš brzy – generace CzechTeku ještě ani nemohla říct své poslední slovo, spíš naopak.

Zástupci freetekno komunity po roce 2007 oznámili konec pořádání CzekTeků a vrátili se ke skromnějším akcím jen pro „zasvěcené“. Znamená to, že tato subkultura začíná mizet?  

Někteří čeští technaři již dříve začali objevovat Východ a Balkán. Zamířili se soundsystémy z CzechTeku přes SlovTek rovnou na BulgariaTek, jehož tradici založili, stejně jako UkrainaTek. Tyto akce se staly příležitostí pro „návrat ke kořenům“. Šlo ovšem o mnohem menší party než masový CzechTek.

Návrat k akcím pro stovky, maximálně pár tisíc lidí byl pro scénu ozdravný. Dnes působí řada soundsystémů, duch freeparty rozhodně nevyvanul. Je pravda, že někteří pamětníci „starých zlatých časů“ mluví o úpadku. V devadesátých letech bylo freetekno něco nového, nebylo jako punk poznamenáno předchozím režimem a nedominovaly mu legendy z minulosti. Dnes už svou „slavnou minulost“ má – a to je pro subkulturu, jejíž kouzlo je založené na novosti, vždy do jisté míry zátěž. Uvidíme, jak se s ní popasuje.

Není to spíš tak, že generace technařů zestárla a nová už nechce riskovat a vydávat energii pro podobné akce?

O generacích se nedá mluvit paušálně. Technaři tvořili zlomek mladé generace konce devadesátých let a první půlky minulé dekády. I dnes je mezi mladými dost nonkonformních či dobrodružných lidí. Jen je pravděpodobné, že si budou hledat nové, nevyšlapané cesty.

Rodí se tedy nějaká nová subkultura, jež ponese podobné rysy – svobodu, nezávislost, antisystém? 

I kdybych o takové subkultuře věděl, tak vám o ní nic neřeknu (smích). Předčasný zájem médií by totiž mohl být smrtonosný.