Dnes naposled

Náš letní seriál si z každé dekády od třicátých let do současnosti vybírá jeden tuzemský snímek, na který se – přestože byl ve své době významný – nějak zapomnělo. Zrekonstruujeme si, co ono zapomnění způsobilo.

Padesátá léta mají v české kinematografii nálepku doby ideologického temna, kdy se točily naivní budovatelské agitky, propagandistické paranoidní snímky, jež hledaly vnitřního nepřítele, a různé falzifikace historie. Titulů, které zapadají do výše uvedených škatulek, najdeme desítky a tvoří většinu tehdejší produkce. Aby se zmírnil jednostranný, „socrealistický“ pohled na svět, jímž v reálu zmítaly politické procesy a hospodářská krize, se sice točily rovněž komedie a pohádky, umožňující úlevné zapomnění. I ty ale byly podřízené tvrdé cenzuře a procházet mohly jen „správné“ náměty.