Dopisy

VZHŮRU,  SOKOLE

RESPEKT 26–27/2012

Článek Hany Čápové o advokátu Tomáši Sokolovi je velmi zaujatý. Zareaguji také zaujatě.

Paní redaktorka vykreslila Tomáše Sokola jako chytrého, ale všehoschopného právníka, který rád „zastupuje celebrity“ a aktuálně ještě i členy „justiční mafie“. Nemravně prý zbohatl na vymáhání dluhů pražského dopravního podniku a netrápí se tím, že svou inteligencí „pomáhá nespravedlnosti“. Toto své konstatování redaktorka dokládá hlavně přehledem, koho všeho Sokol úspěšně zastupoval: sbormistra Kulínského, někdejšího pokladníka ODS Nováka, dnešního místopředsedu téže strany Drobila či státní zástupce Rampulu a Coufala, na které jejich nadřízení podali kárné žaloby. Ve výčtu sice chybí Krejčíř, ale i tak jde vesměs o lidi, o nichž si asi čtenář Respektu nepomyslí nic dobrého.

Takový výběr klientů je hodně účelový a zjevně má posloužit k potvrzení redaktorčiny vstupní teze, že Sokol je cynik, kterému jde jen o prachy. Jako jeho bývalý klient tvrdím, že je to lež. A nejsem jediný, kdo může svědčit nejen o Sokolově profesionalitě a inteligenci, ale především o jeho slušném jednání vůči klientům. V době, kdy mne zastupoval, potkal jsem v jeho kanceláři – jak by asi řekla redaktorka Čápová – i „úplně obyčejné“ klienty. A nade vši pochybnost vím, že není pravda, že každému, koho zastupuje, účtuje sazbu 5000€…Kč na hodinu, o níž je řeč v článku.

Nejsem právník a nevyznávám přesvědčení mnohých advokátů, že jsou cosi jako lékaři, kteří také nezkoumají, co je pacient zač. Uznávám ale, že právo na obhajobu je jedno ze základních demokratických práv, a advokát, který toto právo v našem systému ztělesňuje, má proto v rámci justičního systému svoji jasně danou roli. Roli, která se laikům případ od případu může líbit víc, to když jsme přesvědčeni, že hájí neprávem obviněné, anebo méně, to když hájí evidentní zloduchy. Korektní novinář by ale neměl výčet „sprostých podezřelých“ zneužívat k primitivnímu sugerování rovnítka mezi obhájce a jeho účelově vybrané klienty.

Tomáš Sokol u soudu v minulosti hájil řadu lidí, kteří byli obviněni zcela neprávem, a má jako právník i velký podíl například na zákazu neonacistické Dělnické strany. Je to muž, kterého advokacie baví a umí ji jako málokdo jiný. Netvrdím, že je to svatý muž. Ale určitě to není vyčuraný cynik a „ďáblův advokát“, jak jej vykreslil Respekt.

Vladimír Mlynář, bývalý šéfredaktor Respektu a bývalý Sokolův klient

BIOTECHNOLOGICKÁ BUDOUCNOST

RESPEKT 26–27/2012

Rád bych zdvořile upozornil na jednu nepřesnost v posledním čísle Respektu vzniklou v článku Fareeda Zakarii nepochybně vinou překladu. Autor zmiňuje, pokud si dobře vzpomínám, potřebu najít efektivnější alternativu ke křemíku (anglicky silicon), který je využíván v solárních panelech. Místo něj je ale uveden silikon (anglicky silicone), což je sloučenina obsahující křemík, která ale slouží ke zcela jiným účelům. A když už vám píši, neodolám dodat, že si vaší práce velmi vážím, jen tak dál!

S pozdravem Martin Štencel (student ČVUT FEL)