Editorial: Jede se dál

Ačkoli v Egyptě skončila revoluce úspěšně, události v arabském světě nepřestávají být průlomové. Právě naopak. Vlna protestů se přelévá ze země do země a vlády velmocí – jindy držící prsty na tepu dějin – jen překvapeně sledují, jak se jim aktuální politické atlasy mění v dějepis.

K tématu si můžete i v tomto čísle přečíst více materiálů. Říkali jsme si, že by pro vás mohlo být zajímavé, jak situaci interpretuje nejvlivnější časopis na světě The Economist, a tak vám přinášíme jejich komentář (na str. 26).

V bouřlivých chvílích je důležité sledovat kontext. Kolega Jiří Sobota proto připravil v rubrice Téma představení zásadních knih současnosti, které interpretují dění ve světové politice.

Není to tak dlouho, co jsme na tomto místě psali o oblíbených floskulích, které politici používají proto, aby zastínili fakt, že nevědí co říkat. Je tu další krásný exemplář, který se výsostně používá v souvislosti s životním prostředím. Václav Klaus obdivoval Pavla Drobila za to, že na úřad vnesl „zdravý rozum“ (bohužel tam vnesl jen korupční rozum, což je ale jiné téma). Nový ministr – kterého má prezident ještě raději – Tomáš Chalupa dokonce jako svůj hlavní program oznámil: „Jediná ideologie, která je přípustná, je ideologie zdravého rozumu.“ To je opravdu krásné, škoda že psané slovo neumožňuje nechat doznít tu intelektuální libozvučnost. To motto je tak všeobecně použitelné, že by si jej měl pan ministr nechat patentovat, protože by jej jistě vzali za své lídři od Kim Čong-ila až po Obamu. A ministr Chalupa už se svou „jedinou přípustnou ideologií“ mává jako starý praktik. „Mojí snahou,“ řekl například, když se ho reportéři České televize zeptali, co chystá s Národním parkem Šumava, „je nalézt řešení, které bude normální, rozumné a kdy se do některých věcí vrátí zdravý rozum.“ Jak rozumně si nový šéf ministerstva životního prostředí počíná, si můžete přečíst na str. 30.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

ERIK TABERY