Musíme mu pomáhat

Loni v létě o něm nadšení školští odborníci prohlašovali, že je schopen naslouchat a rychle se učí. Uplynulo pár měsíců a stojí před námi ministr, v jehož zcela protichůdných promluvách není lehké se vyznat. Při bližším zkoumání se vkrádá podezření, že rezort, na jehož stavu závisí intelektuální kondice této země, se vrací o dvacet let zpátky.

Zrazení reformátoři

Nejlepší rozhodnutí, které zatím Josef Dobeš ve své kariéře udělal, padlo už před sedmi lety. Čtyřicetiletý psycholog s praxí z pankrácké věznice tehdy kývl na nabídku stát se personálním ředitelem expandující bezpečnostní agentury ABL. Blízký kontakt s jejím šéfem Vítem Bártou mu nakonec vynesl ministerskou nominaci.

Přízeň voličů v parlamentních volbách totiž postavila Věci veřejné před zajímavý problém. Strana, která se dosud zabývala jen komunálními tématy, musela rychle hledat lidi, kteří dokážou řídit vyjednaná koaliční ministerstva. „Jevil se jako schopný manažer, je to psycholog, pracoval jako personalista a navíc měl zkušenost z práce s dětmi,“ vysvětluje dnes místopředsedkyně Karolína Peake, proč za její stranu zamířil do čela rezortu školství právě Josef Dobeš.

Nominace muže, který kromě věznice a Bártovy agentury prošel pasťákem, však vzbudila spíše rozpaky. Skeptici varovali před Dobešovu nulovou zkušeností se školstvím a rizikem deformace…