Nikdo umírat nebude
Lékařské odbory uspořádaly nejostřejší protest za posledních dvacet let. Každý den se dozvídáme hrozivé scénáře o tom, že zemi opustí tisíce lékařů a vrtulníky budou převážet rodící ženy do sto kilometrů vzdálených porodnic. Většina veřejnosti proto formu protestu odmítá. „Je to jediné možné řešení,“ namítá neurolog Ondřej Doležal. „Odmítám krýt neschopné manažery, kteří za mými zády plýtvají našimi penězi.“
Proč jste podpořil akci Děkujeme, odcházíme a podal jste výpověď?
Protože moje profesní i existenční situace není dlouhodobě udržitelná, odcházím s pocitem rezignace, ze zoufalství. Mám sice kromě klasického doktorátu postgraduální doktorát na roztroušenou sklerózu, k tomu přidejte dvoustupňovou atestaci a zkušenosti ze stáží v USA, Zambii a Jižní Koreji – více specializovaný v neurologii dnes už být nemůžu. A přesto moje základní mzda činí v současné době 25 tisíc hrubého. Musím proto porušovat zákoník práce a sloužit 120 hodin přesčasů – to je osm nočních služeb v měsíci –, abych se dostal na uspokojivých 40 tisíc. Těch osm nočních služeb navíc pracuji na jednotce intenzivní péče, takže následující den dospávám doma předchozí noc. K tomu si připočtěte fyzickou a emocionální únavu, která k naší práci patří.
Podhodnocení a přetížení lékařů je zkrátka enormní, a klesá proto kvalita naší práce, zatímco různí bařtipáni si díky korupci ve zdravotnictví mnou ruce. Nejde mi tedy jen o plat, odmítám vytvářet bílou hradbu mezi pacienty a neschopnými manažery, kteří za mými zády plýtvají našimi penězi.
V obecném povědomí přitom přežívá domněnka, že lékaři berou průměrně 50 tisíc, ostatně tvrdí to tak i ministr Heger a vláda. Kde se takové číslo vzalo?
Započítávají se do něj soukromí praktici, zubaři, očaři a jiní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
