Hon na slova

Každý den jim na stole přistane přibližně sto slov vybraných počítačem, jimiž se musí důkladně probrat. Drtivá většina z nich jsou předložky, spojky či slovesa bez samostatného významu. Ale tak pět až deset slov význam nese a ty lingvisté z týmu Marka Łazińského na Varšavské univerzitě vyvěsí na internet. A je hotovo – Poláci mají svoje slova dne. Tedy přesněji slova, která se v daný den vyskytovala ve čtyřech hlavních polských denících s výrazně vyšší frekvencí, než je jejich průměrný výskyt za celý rok. Na začátku minulého týdne to byla slova „Tunis“, „svatořečení“, „katastrofa“ a „povodeň“.

Díky výkonným počítačům, jež tohle rychlé srovnání umožňují, tak Poláci mohou rychle zjistit, jakými tématy veřejnost v ten který den žila. A nejen oni. Ve snaze zjistit o sobě co nejvíc se za slovy dnes honí celá Evropa. V pelotonu běží i Češi a není těžké zjistit, jakou zprávu nám čeština dává o nás samých. Tady je.

Hanebný termín

Zvlášť rozsáhlé pátrání po nových či výstižných slovech nastává s koncem starého a začátkem nového roku. Evropané se v ten bilancující čas snaží skrze výjimečná slova zjistit, čím vlastně v uplynulé etapě žili. Německé týdeníky tak teď třeba přinesly zprávu, že slovem roku nejlépe vystihujícím dění v německé společnosti se stal novotvar „rozzlobený občan“ (Wutbürger). A…