Špatná finta

Primátor české metropole se do své nové kanceláře přestěhoval už před měsícem, ale krabice s egyptologickými publikacemi nebo obrazy oblíbeného Jiřího Koláře se sem zatím převézt nechystá. Bohuslav Svoboda je pragmatik – nechce nosit věci zbytečně sem a tam.

Důvod k jeho opatrnosti je všeobecně známý: stížnost, kterou mají od prosince na stole ústavní soudci a která může vést k opakování boje o pražský magistrát. Podaly ji společně Strana zelených, Věci veřejné a SNK-ED, jejichž kandidáti se v podzimních komunálních volbách nedostali do zastupitelstva, přestože v celkových číslech překročili povinnou pětiprocentní hranici.

Dalo se to čekat: ODS čtyři měsíce před volbami rozdělila volební okrsky tak, aby se cesta menších stran na magistrát zásadně zkomplikovala. Podařilo se, ale cena je vysoká. Svobodův náměstek a stranický kolega Josef Nosek změnil své rozhodnutí, že se vzdá křesla starosty Prahy 8 hned poté, co se stane placeným radním v metropoli: teď prohlašuje, že raději počká, zda se volby v Praze nebudou opakovat. A sami straníci mimo záznam přiznávají, že je k rozdělení metropole vedla pouze snaha zlepšit svůj volební výsledek. Teď se čeká jen na to, zda tento krok u Ústavního soudu projde. Podle informací Respektu považovalo těsně před koncem roku několik soudců stížnost za natolik závažnou, že by k opakování voleb rozhodně vést mohla.

Prohrát co nejméně

Smiřování politiků s možností, že se budou z pracoven magistrátu zase pakovat, začalo nabírat na intenzitě už v poslední listopadový den. Právě ve chvíli, kdy Bohuslava Svobodu volili zastupitelé primátorem, vydával v Brně patnáctihlavý sbor ústavních soudců rozhodnutí, že volebními stížnostmi se nadále nebude zabývat pouze tříčlenný senát jako doposud, ale vždy celé plénum. To už zelení hlásili, že sepisují stížnost na pražské volby, a politici ve zmíněném kroku ochránců ústavy ihned začali spatřovat koncentraci síly na zrušení pražských voleb. „Všichni si pamatujeme, co předvedl Ústavní soud v případě předčasných voleb do sněmovny,“ shrnuje nabroušeně postoj ODS místopředseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda. Nejen jeho loni rozlítilo, že poté, co ČSSD shodila Topolánkovu vládu a politická elita se shodla na předčasných volbách, Ústavní soud toto zcela účelové zkrácení čtyřletého volebního období sněmovny zarazil.

Odhadovat nadcházející rozhodnutí soudců je samozřejmě nemožné, ale nějaké signály jsou vidět už teď. „Ta stížnost je připravena poctivě. Myslím, že není bez šance,“ hodnotí expert na ústavní právo Jan Kysela argumentační výkon advokáta Pavla Uhla, který stížnost pro malé strany připravil. Dožadují se v ní zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, který sporné volby letos v listopadu označil za regulérní, a zrušení té části zákona, jež občanským demokratům umožnila Prahu krátce před volbami rozparcelovat. Zákon dnes povoluje změnit počet obvodů nejpozději 85 dní před volbami, ale malé strany požadují, aby taková možnost ze zákona zmizela. „Když se politici rozhodnou takto krátce před volbami, už si jsou sakra jistí, jak jsou populární. Pak je skutečně riziko, že si rozdělením města připravují půdu, aby co nejméně prohráli,“ říká na adresu ODS Jan Kysela. Nejde jen o to, že občanští demokraté z předvolebních preferencí věděli, že u voličů nejsou v oblibě, a změna podmínek znevýhodňující malé strany jim hrála do karet. Podstatná je otázka, zda tím připravili jiné strany a jejich příznivce o možnost spravedlivé volby.

Ústavní stížnost má za to, že ano – napadá zejména způsob, jakým bývalé vedení města rozdělilo počet zastupitelských mandátů mezi volební obvody. Zopakujme, že pro každou z nově ustavených sedmi oblastí Prahy určilo rovným dílem po devíti mandátech bez ohledu na to, kolik voličů je zde registrováno. Z toho logicky plyne, že v obvodech s více voliči tato finta přinesla situaci, kdy k zisku mandátu bylo potřeba více než obecně povinných pět procent hlasů (což poškozuje především malé strany, balancující na hranici volitelnosti). Stížnost upozorňuje, že hlasy části voličů v obvodech, kde jich je registrováno víc, tak přišly vniveč.

Podle advokáta Uhla (a nejen podle něj) tím došlo k porušení ústavního principu rovného volebního práva. Ústavní soud teď bude stát před otázkou, zda jde o odchylku tolerovatelnou, nebo natolik závažnou, že je potřeba volby opakovat.

Ať už Ústavní soud rozhodne jakkoli, podstatné je, že jeho verdikt určí mantinely pro budoucí chování politiků v podobných případech. A to právě tím, z čeho mají občanští demokraté – a dnes, po sestavení velké koalice, už i jejich partneři ze sociální demokracie – největší obavu. Jak už bylo řečeno, o případu premiérově rozhoduje plénum patnácti soudců. Pokud by rozhodoval pouze tříčlenný senát, jako tomu bývalo doposud, bylo by možné, že v budoucnu by jiný senát o obdobné situaci uvažoval jinak.

Nejde jen o teorii: například v roce 2007 rozhodoval tříčlenný senát o podobné situaci, která nastala rok předtím po volbách v Olomouci, a dospěl k závěru, že rozdělení města na pět obvodů nebylo v rozporu s ústavou. „Jde o to, aby se judikatura Ústavního soudu definitivně sjednotila a nedocházelo k protichůdným rozhodnutím. Toho lze dosáhnout jen tak, že bude jednat plénum. Nad ním už nic není,“ říká soudce Jiří Nykodým, který v roli zpravodaje bude tím, kdo svolá kolegy k rozhodování.

Ústavní soud bude mít v polovině ledna k dispozici vyjádření znalců, které požádal o odborné posouzení, konečného rozhodnutí by se tak občané Prahy mohli dočkat zhruba v únoru.