K věci•31. 10. 2010•4 minuty

Paralyzovaná, ale ne mrtvá

Předminulý týden padly výjimečné tresty za rasistický útok žhářů ve Vítkově, minulý týden začal proces s osmi vůdci tuzemské extrémní pravice a padla podmínka za rasistickou knihu o „konečném řešení otázky cikánské“. O tom, jestli jde o nový celkový přístup ke krajní pravici a jaké dopady to na její příznivce má, jsme mluvili s právničkou a šéfkou sdružení In IUSTITIA, které pomáhá obětem zločinů z nenávisti, Klárou Kalibovou. (Z bezpečnostních důvodů si nepřála zveřejnit svoji fotografii.)

Silvie Lauder

↓ INZERCE

Jsme svědky nějakého trendu?

Jde o kombinaci několika věcí. Zejména jde o důsledek státní represe vůči subjektům krajní pravice, především po jejich zvýšené aktivitě v letech 2007–2009, po nichž následovala série hloubkových policejních akcí. To se týká soudu se špičkami Národního odporu, který právě probíhá. Nicméně bych v tom nějaký dramatičtější zlom neviděla, protože nyní došlo k náhodnému souběhu tří řízení, v nichž jde o činy z různé doby.

Nicméně za Vítkov padly výjimečné tresty a teď stojí před soudem klíčoví lidé této scény. Neříká tím stát důrazněji než dříve, že takové chování bude tvrdě trestat? Velmi přísně nejen pokus o rasovou vraždu, ale i pořádání koncertů a další propagaci nacismu.

Řekla bych, že je to spíše mediální obraz té věci, že je to falešný dojem. Zvláště je tady patrný vliv on-line médií. Když byl v roce 2004 proces se špičkami západočeské pobočky Blood and Honour, tak to takovou publicitu nemělo. Nyní to intenzivněji prožíváme právě vlivem médií. Konkrétně soudu s Filipem Vávrou, Patrikem Vondrákem, Michaelou Dupovou a dalšími je na můj vkus věnována až příliš velká pozornost.

Proč? Není to naopak lepší, že se o tom hodně mluví? A že se mluví o tom, že za propagaci nacismu a organizování koncertů můžete jít do vězení jako právě Dupová a Vondrák, kteří jsou už rok ve…