Přehled o dění v uplynulém týdnu

Martin Bursík do voleb nepůjde
Odchod z vysoké politiky potvrdil Martin Bursík, který nebude kandidovat za Stranu zelených v podzimních parlamentních volbách. Nevyslyšel tak vnitrostranickou kampaň "Martine, vrať se!“ a rozloučil se poněkud patetickým dopisem, v němž mimo jiné píše: "Rozhodl jsem se, že v další životní etapě dám přednost konkrétní práci pro ochranu klimatu a ochranu životního prostředí před stranickou politikou, která mne stála hodně sil… Mé srdce nadále bije pro zelenou politiku…“.
Komentátoři se shodují v tom, že bez Bursíka bude pro zelené velmi obtížné ve volbách uspět. Současné průzkumy odhadují jejich preference hluboko pod pět procent. Někteří pozorovatelé ale zdůrazňují, že právě i tato skutečnost mohla být důvodem pro Bursíkovo rozhodnutí - není totiž politikem, který jde do předem prohraných bojů.
Ať tak či tak, má Martin Bursík za sebou neoddiskutovatelné politické úspěchy - Stranu zelených alespoň na čas sjednotil, dovedl do parlamentu a do vlády a ve vládě dokázal hájit "zelenou“ politiku. S jeho vlivem je spojeno i angažmá Karla Schwarzenberga na postu ministra zahraničí nebo nástup mladých politiků typu Ondřeje Lišky.

Černá listina pro korupční firmy
Ministerstvo financí bude shromažďovat informace o osobách odsouzených za poškozování finančních zájmů Evropské unie a firmy, ve kterých takoví podnikatelé působí, nebudou moci získat veřejné zakázky. Vyplývá to z materiálu, který schválila vláda a jenž odpovídá požadavkům Evropské komise. Pro vytvoření takové "černé listiny“ ale ještě chybí schválení odpovídajícího českého zákona. Jeho návrh zatím jen leží v Poslanecké sněmovně. Mezi vybrané trestné činy patří například podvod nebo úplatkářství.

Ředitel Českého rozhlasu byl odvolán

Rada Českého rozhlasu odvolala z funkce ředitele

Václava Kasíka

, který rozhlas vedl deset let. Odvolání se čekalo už několik měsíců, napětí mezi radními a ředitelem dlouhodobě stoupalo a rada vyzvala ředitele k rezignaci už letos v březnu.

Mezi důvody odvolání ředitele radní uvedli mimo jiné, že Kasík na konci roku 2007 unáhleně jmenoval do čela Radiožurnálu

Barboru Tachecí

a po jejím odvolání nedokázal dlouhodobě post obsadit, nedokázal řešit ani jiné personální problémy a například jmenovat ředitele stanice Regina nebo nepožadoval lustrační osvědčení po řediteli své kanceláře, jehož jméno se objevilo na seznamu spolupracovníků komunistické kontrarozvědky.

Radní byli nespokojeni i s průběhem rekonstrukce budovy rozhlasu a s ředitelem vedli boj i o vysílání Radia Wave, stanice zaměřené na mladé posluchače. Václav Kasík důvody odvolání odmítá a naznačuje, že za ním mohou stát politické tlaky. Oznámil, že svoje právníky pověří vypracováním analýzy svého odvolání.

Vojíř vrátí peníze

Vytrvalá snaha novinářů Hospodářských novin nese ovoce. Deník už několik týdnů sleduje nestandardní chování tuzemských politiků a vedle neprůhledného používání poslaneckých náhrad upozornil také na odměny, které poslanci dostávají za účast v dozorčích radách státních či polostátních firem, na něž nemají podle zákona nárok a jejichž pobíráním porušují zákon o střetu zájmů.

Politici argumentovali právními posudky, minulý týden věc alespoň částečně vyjasnilo ministerstvo dopravy. Právě pod dopravu spadá společnost ČD Cargo, která zaplatila za práci v dozorčí radě poslanci ODS

Oldřichu Vojířovi

půl milionu korun, které teď bude politik vracet. Právní oddělení rezortu rozhodlo, že na peníze nemá nárok, protože jeho angažmá je součást poslanecké práce.

Rozsudek nad Součkovou zrušen
Čtyřikrát ji nižší soud zprostil viny a vyšší soud čtyřikrát rozsudek zrušil. Bývalou ministryni zdravotnictví Marii Součkovou tak čeká další kolo sporů o to, jestli připravila, či nepřipravila stát o deset milionů korun. Jak uvedly Hospodářské noviny, případem se nyní bude muset zabývat jiný soud.
Podle obžaloby uzavřela Součková nevýhodné smlouvy o právní pomoci mezi ministerstvem a advokátem Zdeňka Nováčka ve sporu s firmou Diag Human a státu tak vznikla desetimilionová škoda. Diag Human neúspěšně usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Firma loni vyhrála arbitráž s Českem. Stát má Diag Human zaplatit 8,33 miliardy korun a škodu, kterou firmě způsobil vytlačením z trhu.

Ransdorf obviněn
Europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) obvinila pražská policie z ublížení na zdraví z nedbalosti. Předloni v létě politik Ransdorf srazil na přechodu v Praze 6 ženu, ta utrpěla lehčí zranění, především oděrky. Členové Evropského parlamentu zbavili Ransdorfa poslanecké imunity už letos v únoru, policie však musela čekat na písemné potvrzení ze Štrasburku.
Ransdorf už postiženou chodkyni finančně odškodnil, o dalším trestu však ještě musí rozhodnout soud - buď peněžitém trestu, nebo odnětí svobody v maximální výši dvanácti měsíců. Pro komunistického poslance to zároveň není první obdobný případ. Loni v červenci srazil dívku, která byla se zraněními převezena do nemocnice.

Fotbaloví bossové podezřelí z podvodu
Policie vyšetřuje finanční nesrovnalosti v Českomoravském fotbalovém svazu. Základem vyšetřování je podezření z podvodů v letech 2004 až 2006, úředníci prověřují především možné falšování účetnictví v souvislosti s odměnami pro funkcionáře nebo s prodejem vstupenek na evropský fotbalový šampionát v roce 2004. V účetnictví svazu chybí podle bývalého místopředsedy Jiřího Kubíčka až 60 milionů korun.
Podezření čelí bývalý předseda ČMFS a dnes generální ředitel fotbalového 1. FC Brno Pavel Mokrý, bývalý člen výkonného výboru Václav Chvála a bývalý náměstek ministerstva školství Ladislav Malý. Všechny tři spojuje členství v představenstvu firmy Fotbal Trading, která distribuovala lístky na poslední tři šampionáty a je v současné době v likvidaci.

Tošenovský odchází z dozorčí rady OKD
Nově zvolený europoslanec a bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) oznámil, že v srpnu po čtyřech letech odejde z dozorčí rady černouhelné společnosti OKD, patřící miliardáři Zdeňku Bakalovi. Tošenovský se stal cílem kritiků, když média zveřejnila, že loni dostal od soukromé společnosti 3,2 milionu korun, tedy třiapůlkrát více než ve funkci hejtmana. Organizace Transparency International poukázala na možný střet zájmů a na nepřiměřeně vysokou odměnu za pět termínů zasedání dozorčí rady. Tošenovský však stále tvrdil, že pozice v dozorčí radě neomezovala jeho rozhodování na krajském úřadě.
Právě kvůli střetu zájmů ale europoslanec post v OKD nakonec stejně opouští. V Evropském parlamentu dostal totiž funkci místopředsedy výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, což by s jeho pozicí v energetické společnosti kolidovalo.

Neúspěšný Rath
Státní zastupitelství v Praze zamítlo stížnost Středočeského kraje na podjatost soudkyně Moniky Vackové, která předběžným opatřením zakázala dotovat regulační zdravotnické poplatky z krajských rozpočtů.
Pražská soudkyně Vacková zakázala středočeskému hejtmanovi proplácení zdravotnických poplatků z krajských peněz hned dvakrát, poprvé na začátku letošního dubna. Hejtmana Davida Ratha (ČSSD) tím rozčílila na tolik, že zveřejnil její jméno a pracovní telefon s odůvodněním, ať lidem vysvětlí sama, proč musí platit. Městský soud vnímal reakce hejtmanství jako jasný nátlak na justici.

ČSSD ve varu

Doposud monolitická podpora ČSSD jejímu předsedovi

Jiřímu Paroubkovi

se dále drolí. Po sporu o umístění někdejší zelené

Olgy Zubové

a hejtmana

Davida Ratha

na kandidátkách ČSSD se objevila první "institucializovaná“ kritika šéfa sociálních demokratů. Do tzv. Vyšehradské výzvy výhrady vůči stylu, jakým Paroubek stranu i předvolební kampaň vede, sepsal poslanec

Karel Šplíchal

. Vadí mu, že se ČSSD příliš řídí průzkumy veřejného mínění a program redukuje na "základní, mnohdy dost primitivní hesla“.

Ruské Bulharsko
Deník Financial Times uveřejnil výsledky zprávy expertů EU, podle které Bulharsku hrozí, že se dostane do sféry ekonomického a politického vlivu Ruska. Panel odborníků, který zprávu sepsal, byl sestaven předchozí bulharskou vládou a jeho předsedou byl bývalý francouzský premiér Dominique de Villepin. Evropská komise vloni zastavila Bulharsku přísun dotací kvůli korupci a podezření ze zneužívání peněz z evropských fondů. Panel expertů teď bulharskou vládu vyzval, aby proti korupci tvrdě zakročila a propustila vysoce postavené úředníky, na něž padlo podezření, bez toho, že by čekala na výsledky zdlouhavých soudních řízení.

Uklidnit a usmířit

Současně uklidňovat a usmiřovat musel americký viceprezident

Joe Biden

své partnery na cestě do Ukrajiny a Gruzie, kterou podnikl minulý týden. Rozptyloval jejich obavy, že se stanou obětí americko-ruského usmiřování, o které se snaží prezidenti

Barack Obama

a 

Dmitrij Medveděv

.

Obama přitom dal předminulý týden v Moskvě jasně najevo, že sice chce "resetovat“ špatné vztahy mezi Amerikou a Ruskem, ale že nesouhlasí s ruskými nároky na sféru vlivu v sousedních zemích. Spojené státy budou dále podporovat demokratizaci Gruzie a na ruském odporu případná žádost Ukrajiny a Gruzie o členství v Severoatlantické alianci neztroskotá. S tak bezpodmínečnou podporou jako od

George W. Bushe

však zřejmě politici v Kyjevě ani ve Tbilisi počítat nemohou.

Může za to i druhý úkol Bidenovy cesty - usmiřování nesmiřitelně rozhádaných ukrajinských a gruzínských politických elit. Alespoň v Gruzii Bidenova návštěva přinesla výsledky.

Prezident

Michail Saakašvili

slíbil prosadit opozicí požadované změny ve státních médiích a ohlásil volby starosty Tbilisi. Opozice proto uvažuje o zbourání stanového městečka, kterým už od dubna blokuje centrum hlavního města.

EU povolila pomoc gdaňským loděnicím
Jsou symboly, které nelze nechat padnout, a už vůbec ne v roce, který je sám o sobě symbolický - v roce dvacátého výročí pádu komunismu. Pro Poláky jsou národní ikonou gdaňské loděnice, kde vzniklo hnutí Solidarita. Jenže loděnicím se v posledních letech nedařilo, nepomohla ani privatizace do rukou ukrajinského investora před dvěma lety, a polská vláda je proto musela masivně dotovat.
S tím ale Poláci narazili (a také s podporou dalších loděnic ve Štětíně a Gdyni) u Evropské komise, která státní podporu firmám hlídá, aby dotace ze státní kasy nenarušovaly konkurenci uvnitř sedmadvacítky. Čtyřletý spor, o němž si i eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová posteskla, že to byl "jeden z nejdelších a nejsložitějších případů, kterými se musela zabývat“, skončil minulý týden.
Komise Polákům pomoc v celkovém objemu 250 milionů eur, z nichž část už byla vyplacena, povolila, ale za přísných podmínek; loděnice musejí projít přísnou restrukturalizací a zredukovat výrobu.