0:00
0:00
19. 7. 20093 minuty

O dluhové povodni

Astronaut
Pavel Sobíšek Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Může stát zbankrotovat? Ve smyslu bankrotu obchodních společností nikoliv. Případů insolvence vlád se ale každou dekádu vyskytne několik a loňská islandská sága vypráví, že se neomezují na vzdálené kontinenty. Ač jsou okolnosti státních bankrotů rozmanité, mají všechny případy společnou jednu příčinu a jeden důsledek. Příčinou je nadměrné zadlužení vlády, důsledkem pak ohromující zchudnutí obyvatel.

↓ INZERCE
Pavel Sobíšek Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Dluhová povodeň následující po globální recesi nepochybně zvyšuje mnoha zemím riziko insolvence. Že si politici toto nebezpečí začínají uvědomovat, je zřejmé z jejich posledních kroků. Obamova administrativa se rozhodla proti druhému balíčku na podporu ekonomiky. Německý parlament dokonce nařídil formou ústavního zákona do roku 2016 prakticky vynulovat schodky veřejných rozpočtů, což v dlouhodobém horizontu povede k odbourání velké části dnešního zadlužení státu.

Ekonomicky je německý krok kontroverzní. Historicky však zapadá do kontextu paměti národa, který byl kdysi sužován hyperinflací a o pár desítek let později naopak zažil blahobyt založený na zdravé makroekonomické politice.

Také u nás se státní dluh právem dostává do centra pozornosti. Paměť našeho národa ve vztahu k dluhům by měla být nastavená podobně jako u našich západních sousedů. Byla totiž formovaná prvorepublikovými rozpočtovými přebytky, a poté naopak měnovou reformou z roku 1953, kterou řešil stát své zadlužení tím, že si od občanů „vypůjčil“ jejich úspory.

Financování českého vládního dluhu v posledním půlroce trochu připomínalo jízdu na tygrovi. Zatím jsme nespadli. Za období 2009–2010 ovšem naroste dluh o plnou třetinu. Rozpočtovou díru způsobenou celosvětovou recesí dále prohloubí povodňové škody, byť i na jejich sanaci se zdroje najdou. Vypomůže Evropská investiční banka, která odkoupí státem vydané „povodňové“ dluhopisy. Ve srovnání s Německem ale máme o důvod navíc držet se zpátky při nafukování státního dluhu, a tím je naše pozice malé ekonomiky používající vlastní měnu. Je vyzkoušené, že případné ochabnutí zájmu investorů se více projeví u dluhopisů v exotických měnách než v univerzálně používaném euru. Dluhová povodeň by měla diametrálně změnit témata nadcházející předvolební kampaně. Ekonomové vědí a politici tuší, že na zvýšení blahobytu z erárních peněz prostě nebude.

Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank ČR.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].