Přehled o dění v uplynulém týdnu

Maturity neodloženy. Zatím

Poslanci se opět neúspěšně pokusili posunout 13 let připravovaný start státních maturit. Sociální demokraté tento návrh podali ve formě takzvaného přílepku k nesouvisejícímu kompetenčnímu zákonu, ten však neprošel. ODS chce předložit novelu zákona, kterým by se maturity posunuly.

Ondřej Liška

ze Strany zelených tvrdí, že politici se snaží maturity odložit pouze proto, aby získali hlasy středoškoláků. První státní maturity by měli studenti skládat v příštím roce. Ti s tím však nesouhlasí, v pátek jich proti maturitám demonstrovalo v pražském centru kolem pěti tisíc. Vadí jim, že projekt státních maturit není dostatečně připravený. 

Eurokomisař až po volbách
Česko vybere svého eurokomisaře až po předčasných volbách. Premiér Jan Fischer tak ustoupil tlaku ODS a ČSSD, které nechtějí nechat výběr na úřednické vládě. Strana zelených se přitom obává, že se největší strany spolu dohodly, že křeslo získá právě ta z nich, která ve volbách prohraje. To oba předsedové popírají. Podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Fülleho však hrozí, že se tak Česko nebude účastnit vyjednávání o rozdělení postů a ztratí šanci získat ty zajímavější z nich. Sociální demokracie zatím vyslovila podporu současnému eurokomisaři Vladimíru Špidlovi, ekonomu Janu Švejnarovi a diplomatu Pavlu Teličkovi. ODS zatím o svých kandidátech mlčí.

Miliardy pro ČEZ
Poslanci schválili úpravu zákona o ochraně ovzduší, která mění nakládání s emisními povolenkami a podle kritiků znamená, že polostátní energetický gigant ČEZ dostane od státu téměř sedmdesát miliard korun. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík dokonce tvrdí, že úpravu zpracoval generální ředitel ČEZ Martin Roman a prosadil ji přes spřízněné poslance obou největších parlamentních stran. Novelu navrhli jako součást jiného probíraného zákona poslanci Martin Říman (ODS) a Milan Urban (ČSSD).
Jde o to, že příjem z prodeje emisních povolenek se nestane součástí státního rozpočtu, ale půjde na investice energetických firem. Teoreticky má sice jít o „ekologické“ investice a o peníze se mohou ucházet všechny firmy, nikoli výhradně ČEZ. Praxe však bude podle Bursíka jiná: jedině ČEZ dokáže v termínu předložit požadované projekty a peníze využije na již rozjeté rekonstrukce svých elektráren. To je důvod, proč s přijetím novely tolik spěchal – akce završí ještě předtím, než Evropská unie stačí přijmout jasná pravidla, podle kterých bude možné peníze z povolenek investovat.

Čtyřletý trest pro Moravce za tunelování

Po osmnácti letech vyšetřování potrestala česká justice bývalého bankéře

Antonína Moravce

, který na začátku devadesátých let stál v čele Kreditní a průmyslové banky. Jde o průlomový rozsudek, protože poprvé v dějinách Česka padl trest za jasně zdokumentovaný případ tunelování. Moravec jako generální ředitel banky půjčil v roce 1992 své vlastní společnosti Amex přes 191 milionů korun, ačkoliv věděl, že firma nebude schopna úvěr splatit. Soudu se to podařilo po dvou neúspěšných pokusech prokázat.

Kreditní a průmyslová banka odstartovala vlnu bankovních krachů na začátku devadesátých let. Padla na konci roku 1993. Skončila v konkurzu a s mnohamiliardovým dluhem. Bankéř Moravec dostal za tunelování čtyři roky vězení. Podle pravomocného verdiktu nesmí po dobu pěti let pracovat ve statutárních orgánech bank a musí zaplatit pokutu ve výši jednoho milionu korun. Pokud tak neučiní, prodlouží se mu pobyt ve vězení o dalších šest měsíců. Proti rozsudku se už nemůže odvolat.

ČSSD chce zavést progresivní daň
ČSSD představila některé z bodů svého ekonomického programu – v případě svého vítězství v předčasných parlamentních volbách zavede vyšší zdanění pro lidi s příjmem přes 1,2 milionu korun ročně. Podle Bohuslava Sobotky by zdanění těchto příjmů sazbou 38 % mohlo do státní pokladny přinést přibližně pět miliard korun. ČSSD uvažuje i o zavedení tříprocentní dědické daně z majetků nad deset milionů korun.
Přesné rozvržení daňových pásem chce upřesnit až po volbách. Progresivní zdanění spolu s tvrdšími pravidly pro provozovatele hazardních her a loterií jsou programové body, které sbližují sociální demokraty s KDU-ČSL.

Poslanci smetli zmírnění náhubkového zákona
Měkčí verzi zákona trestajícího zveřejňovaní policejních odposlechů chtěla předložit skupina poslanců k projednání parlamentu. Většina zákonodárců ale návrh odmítla zařadit na program schůze. Novela předložená poslankyní Kateřinou Jacques (SZ) spolu s poslanci Františkem Bublanem (ČSSD) a Františkem Laudátem (ODS) měla umožnit některé informace zveřejňovat, pokud to bude ve veřejném zájmu. Veřejný zájem se podle poslanců vztahuje i na informace o politicích.
Projednávání novely ale našlo podporu jen u 20 ze 175 poslanců. Platnost náhubkového zákona v současném znění tak bude posuzovat Ústavní soud. Soudcům zákon předložilo dohromady sedmatřicet senátorů.

Lotyši protestují proti úsporám
Lotyšsko je opět svědkem protivládních protestů. Tisíce lidí vyšly do ulic, aby se vyslovily proti sociálním škrtům, které vláda přijala ve snaze zmírnit následky finanční krize. Úspory v rozpočtu, které se týkají především mezd, penzí a přídavků na děti, by mohly zemi otevřít cestu k půjčkám od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Premiér Valdis Dombrovskis se lidem omluvil, ale prohlásil, že vláda nemá jinou možnost, protože země stojí na pokraji bankrotu. Bez zahraniční půjčky by podle jeho slov stát v létě neměl dostatek finančních prostředků na vyplácení mezd a sociálních dávek.
Demonstrací se zúčastnili především učitelé a lékaři, kterým by se měl snížit plat o dvacet až čtyřicet procent. Zemi také hrozí vlna propouštění, protože řada škol i zdravotnických zařízení by mohla být v rámci úspor zrušena. Kvůli nesouhlasu s úsporami odstoupil ministr zdravotnictví, odbory žádají i odchod ministra školství.

Protesty gruzínské opozice

Demonstranty požadující odstoupení gruzínského prezidenta

Michaila Saakašviliho

brutálně rozehnala policie. Neoficiální zprávy hovoří o desítkách zraněných demonstrantů, kteří se sešli před budovou hlavního policejního ústředí v Tbilisi. Během zásahu zranili policisté i novináře, ostatním zabavovali fotoaparáty. Gruzínské ministerstvo vnitra později označilo napadení novinářů za svou chybu a omluvilo se jim.

Opozice pořádá masové protestní akce v Gruzii od dubna. Prezidenta Saakašviliho obviňuje z autoritářského řízení státu. Opoziční předáci po zásahu obvinili i amerického, francouzského a českého velvyslance z toho, že stojí na straně neoblíbeného prezidenta. Diplomaté totiž odsoudili občasné násilné výstřelky demonstrantů, kteří například házeli po předácích parlamentu vajíčka a lahve. Z toho důvodu začala držet jedna z členek opozice před českým velvyslanectvím protestní hladovku. Prohlášení bylo podle zástupců opozice impulzem, aby gruzínské pořádkové síly proti demonstrantům násilně zasáhly.

USA reagují na hrozby KLDR
Severní Korea chce podle informací japonského deníku Jomiuru šimbun koncem nebo začátkem července odpálit raketu směrem k Havajským ostrovům. Americký ministr obrany Robert Gates v reakci na obnovené jaderné zkoušky KLDR oznámil, že USA umístily na Havaji protiraketový systém a radar. Spojení obou systémů umožňuje rakety nejen zaznamenat, ale i sestřelit. Podle odhadů by severokorejská raketa sice přeletěla Japonsko, ale nebyla by schopna zasáhnout hlavní ostrovy Havaje. Ty jsou od KLDR vzdálené 7200 kilometrů, nejmodernější severokorejská raketa má údajně dolet 6500 kilometrů. Ministr obrany Gates dále uvedl, že USA budou bedlivě sledovat chování Pchjongjangu.

Speciální soud přežil
Speciální soud, který byl na Slovensku Ústavním soudem nedávno zrušen na popud Vladimíra Mečiara a dalších poslanců, přežije v jiné podobě. Vláda Roberta Fica připravila nový zákon, který zakládá Speciální trestní soud jako pokračovatele Speciálního soudu, a v zákoně upravila některé paragrafy, které Ústavní soud napadl. Zajímavé je, že pro tento zákon hlasovala minulý týden Ficova strana Smer a opoziční strany. Naopak, další dvě koaliční strany (tedy Mečiar a Ján Slota) s tím nesouhlasily. Speciální soud projednával největší případy organizovaného zločinu a korupce veřejných činitelů a dobrou zprávou pro Slovensko je, že bude pokračovat.

Během návštěvy čínského prezidenta

Chu Ťin-tchaa

na Slovensku napadli slovenské demonstranty proti porušování lidských práv v Číně členové čínské komunity žijící na Slovensku. Slovenská policie nejprve nečinně přihlížela, potom zadržela několik slovenských aktivistů, kteří strávili pár hodin v cele. Zadržela sice také několik Číňanů, ve skutečnosti však tvrději postupovala proti slovenským občanům, kteří se přitom chovali nenásilně.