Přehled o dění v uplynulém týdnu

Vaškůj potrestán za daňový únik
V jednom z nejzávažnějších daňových úniků v novodobé historii Česka padl po třináctiletém trestním řízení konečně trest: zlínský podnikatel Roman Vaškůj tak půjde na sedm a půl roku do vězení, navíc musí zaplatit dvoumilionovou pokutu a má pětiletý zákaz působení v řídících orgánech firem.
Vrchní soud v Olomouci totiž potvrdil v minulém roce brněnským krajským soudem vynesený trest za půlmiliardový daňový únik, kterého se Vaškůj dopustil v rámci obchodování s pohonnými hmotami v polovině devadesátých let. Tehdy sice odebral ze Slovenska šestnáct cisteren nafty a benzinu, ale jejich nákup „papírově“ podvodně převáděl na takzvané bílé koně, kteří tak měli odvody státu fakticky splácet. Jenže to se nikdy nestalo. Podnikatel Vaškůj je také zapletený do korupční aféry Jiřího Čunka: podle obžaloby se měl pokusit uplatit korunní svědkyni Marcelu Urbanovou. V tomto případě mu hrozí až osm let vězení.

Více žen do politiky
Ministr Michael Kocáb chce prosadit novelu volebního zákona, která by zajistila větší počet političek v zastupitelských sborech. Podle něj by mezi každými třemi kandidáty na volební listině měla být alespoň jedna žena.
Zastoupení žen je v tuzemské politice dlouhodobě malé – v současném parlamentu je například přibližně sedmnáctiprocentní a tento poměr řadí Česko na sedmdesáté šesté místo na světě. Stejný podíl mají ženy i v Senátu a krajských zastupitelstvech. V současné vládě jsou tři ministryně, což je na české poměry slušné zastoupení, protože například v první Klausově vládě nebyla ani jediná žena, nicméně například ve srovnání s Norskem je to obraz zcela jiného světa: v Norsku od konce šedesátých let minulého století je ve vládě vždy třetina až polovina žen.

Malé obce se bouří proti diskriminaci

Tisícovka menších měst a obcí organizovaných ve Sdružení místních samospráv ČR protestovala vyvěšením cedulí proti systému, jakým stát přerozděluje peníze do obecních rozpočtů. Vadí jim, že dostávají na jednoho obyvatele až čtyřikrát méně než velká města. Každý rok se totiž mezi obce přerozděluje sto šestnáct miliard korun: skoro pětapadesát miliard si rozdělí čtyři velká města, zbytek připadne mezi šest tisíc menších měst a obcí. Velké město tak získá na jednoho obyvatele 33 000 korun, malá obec o šestadvacet tisíc méně. Návrh na změnu v zákoně však Svaz měst a obcí ČR nepodpořil stejně jako ministr financí

Eduard Janota

. Podle něj „nelze porovnávat kompetence, povinnosti a finance, které třeba Praha musí vynakládat například na funkčnost své veřejné dopravy“. Starostové protestujících obcí se v případě neúspěchu chtějí obrátit na mezinárodní soudní dvůr ve Štrasburku: zodpovědnost a starost o své občany mají totiž úplně stejnou.

Sedm obviněných za krach Union banky
Za krach vytunelované Union banky před šesti lety půjdou před soud všichni její vedoucí manažeři včetně šéfa banky Radovana Vávry: podle policie totiž tolerovali rizikové úvěry, u kterých se vědělo o neschopnosti klientů je splácet, a tak přivedli banku k totálnímu krachu.
Způsobená škoda přesáhla tři miliardy korun, o své úspory přišlo na 77 tisíc věřitelů a správcovi konkurzní podstaty zbývá dořešit 29 soudních sporů. Obžalovací spis má desítky tisíc stran výpovědí, auditorských zpráv, dokumenty k poskytnutým úvěrům a výpisy z účtů. Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality dal návrh na podání žaloby už před dvěma lety, státní zástupce však vrátil případ k došetření. V současnosti hrozí sedmi obviněným až osm let vězení.

Sněmovna rozpuštěna
Hlasy 56 senátorů schválila horní komora parlamentu rozpuštění sněmovny a definitivně tak otevřela cestu k předčasným parlamentním volbám. Ty se budou konat nejpozději 9. a 10. října. Vypsání předčasných voleb vyplývá z politické dohody nejsilnějších parlamentních stran. Nicméně zejména na půdě Senátu narazila tato dohoda na tvrdou kritiku: podle některých senátorů je řešení nepraktické, protože předčasné volby mohou přinést podobný patový výsledek jako volby předcházející. Podle jiných, především podle Petra Pitharta, je toto řešení nepřijatelné, neboť je mimoústavní – namísto toho, aby dodržovalo či měnilo pravidla pro rozpuštění sněmovny daná ústavou, ústavu obchází jednorázovým pragmatickým řešením. Senátor Pithart uvažuje i o podání stížnosti k Ústavnímu soudu.

Zrušení televizních poplatků
Odpůrci placení koncesionářských poplatků za ODS sepsali nejen návrh zákona na jejich zrušení, ale přichystali i petici. Inspirací pro petici se stala iniciativa webových stránek kopoplatkum.cz, kde už svůj nesouhlas s jejich placením vyjádřilo 40 tisíc lidí. Kandidát za ODS do Evropského parlamentu Edvard Kožušník chce nesouhlas posunout dál oficiální cestou – na stejném webu připraví formulář, který bude splňovat formální nároky petice.
Zástupci obou veřejnoprávních médií, mluvčí České televize Ladislav Šticha a Českého rozhlasu Eva Tichá, žádný důvod k rušení poplatků nevidí a považují jej za laciný populismus. „Poplatky jsou vyzkoušené a v řadě evropských zemí fungují,“ uvedl pro ČTK mluvčí ČT Šticha.

Premiér chce novelu náhubkového zákona

Premiér

Jan Fischer

chce novelizovat tzv. náhubkový zákon. Dohodl se na tom se zástupci médií, kteří k tomu vytvoří expertní skupinu. Médiím vadí zejména hrozba pětiletého vězení či pětimilionová pokuta například za zveřejnění informací z policejních odposlechů.

Přípravu novely by pak měl koordinovat ministr pro lidská práva

Michael Ko

cáb. Průchodnost novely pak bude záležet na příští vládě vzešlé z říjnových parlamentních voleb. Sněmovna spornou normu zasahující do svobody projevu schválila bez ohledu na kritiku médií a výtky ze zahraničí, svým podpisem ji stvrdil prezident Klaus.

Původním záměrem zákona měla být ochrana dětských obětí trestných činů jako třeba v případě únosu jednoho z rodičů či týrání v rodině. Změnu chce i skupina čtyřiatřiceti senátorů, která se obrátila na Ústavní soud. Navrhují ponechat v zákoně pouze zákaz zveřejňování osobních údajů obětí zločinů.

Policie odložila případ Mrázkovy vraždy
Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu odložili případ vraždy podnikatele Františka Mrázka – pro zahájení stíhání konkrétní osoby nenalezli ani při nové analýze spisů dostatek podkladů. Kauza opakovaně rozvířila diskuse na české politické scéně, zejména kvůli únikům z proslulého spisu Krakatice, které naznačovaly propojení politických špiček s podezřelými podnikateli typu Františka Mrázka či Tomáše Pitra.
Bývalý šéf elitního policejního útvaru Jan Kubice naznačoval, že Mrázkova vražda souvisí se zákulisními tahanicemi kolem ústeckého podniku Setuza. Konkretizovat tato podezření se však zatím nepodařilo.

David Cameron přijel do Prahy podpořit ODS

Šéf britských konzervativců

David Cameron

přijel do Prahy podpořit „své přátele Jana a Mirka“ v kampani ODS. V pátek večer v malostranském hotelu Aria povečeřel s Topolánkem a jedničkou eurovoleb Zahradilem, v sobotu s nimi vyšel do pražských ulic. Na setkání s novináři, kde byl i Respekt, pravděpodobný příští britský premiér potvrdil plány „trhnout“ se po eurovolbách v Evropském parlamentu od frakce sdružující křesťanské demokraty a další pravo-středové strany a založit s ODS svoji vlastní skupinu, která by podle Camerona měla „stát v čele snah o reformu Unie“. Cameron na otázku Respektu poodhalil svoje plány s Lisabonskou smlouvou – referendum o dokumentu by v Británii vyhlásil v případě, pokud by ještě neproběhlo druhé irské referendum a polský a český prezident dokument nepodepsali.

„Pokud by ovšem Irové smlouvu schválili a byla ratifikována všemi v Evropě, pak by to byla jiná situace,“

řekl Cameron. Vše záleží také na termínu britských parlamentních voleb – konzervativci je chtějí co nejdříve, vládní labouristé jsou spíše pro řádný termín v červnu příštího roku.

Církevní restituce

Kabinet premiéra

Jana Fischera

nebude kvůli omezenému mandátu řešit problém majetkového vyrovnání s církvemi. Návrh, který loni neprošel Poslaneckou sněmovnou, počítal s třetinovým navracením majetku církvím, zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun. Úrok za šedesát let by ji zvýšil na 270 miliard korun, což odmítla opozice i někteří členové ODS. Nový pokus o vyrovnání tak bude muset počkat na podzim, kdy bude po regulérních volbách sestavena vláda.

Restituce nebyly jediným tématem středeční schůzky premiéra s představiteli českých církví, mluvilo se i o finanční krizi či vzrůstajícím extremismu v Česku.

„Tam role a zapojení církví jsou velmi významné a církve mohou být dobrým partnerem v hledání toho, abychom tuto velmi zlou vlnu zastavili,“

podotkl premiér.

Další žhářský útok na Romy ve Zdibech
Měsíc po tragickém žhářském útoku na romskou rodinu ve Vítkově, při kterém byla popálena dvouletá holčička, došlo k dalšímu – tentokrát ve Zdibech u Prahy.
Předminulou neděli v jedenáct hodin v noci vhodili neznámí útočníci dvě zápalné lahve na domek, který obývá deset lidí, z toho šest dětí. Naštěstí se nikomu nic nestalo a vznítila se pouze rozvodná skříň. Starosta obce Zdiby Jan Tvrdý útok nechápe. „Ti lidé tady problémy nedělají. Od té doby, co jsou tady, tak je uklizeno, dům je opravený,“ uvedl pro zpravodajský server denik.cz.
Neznámý pachatel je obviněn z obecného ohrožení, zdali byl čin rasově motivován, je předmětem šetření policie. Obec pro jistotu pořídila dvě kamery, které dům střeží, a jeho obyvatelům věnovala hasicí přístroje.
Na vzrůstající aktivitu české krajní pravice a opakující se útoky na romské spoluobčany chce ministerstvo vnitra reagovat novým protiextremistickým útvarem. Ten by měl mít podobnou strukturu jako Národní protidrogová centrála. Myšlenka se zamlouvá odborníkům i stínovému ministru vnitra Františku Bublanovi (ČSSD).

Státní maturity budou od příštího roku

Výměna vlády vnesla nejistotu do řady věcí, mezi nimi i do chystaných státních maturit, které by měly vypuknout příští rok. Pro odpůrce plánovaného jednotného systému závěrečných zkoušek na středních školách byl nástup Fischerovy vlády nadějí, že budou ještě odloženy.

Spekulace přiživila i nová šéfka resortu

Miroslava Kopicová

, když po návratu do funkce (kde seděla už v první Topolánkově vládě) řekla Hospodářským novinám, že „pokud nebudou přípravy v dobrém stavu“, tak je raději ještě odloží.

Minulý týden ale ministryně školství Kopicová potvrdila, že vše poběží podle plánu, a stojí to rovněž v programovém prohlášení vlády.

Státní maturity se budou zatím skládat povinně ze dvou částí, první z českého jazyka a literatury a druhá z cizího jazyka, nebo matematiky. Později se plánuje přidat ještě třetí část.

Starkův advokát zatčen v Jihoafrické republice

Advokát příbramského fotbalového bosse

Jaroslava Starky Julius Kramarič

skončil v Jihoafrické republice v cele předběžného zadržení. Měl se totiž pokusit ovlivnit úplatkem výpověď uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Advokát totiž do Jihoafrické republiky přijel spolu s českými detektivy na Krejčířův výslech v souvislosti s případem jeho zmizelého otce Lamberta Krejčíře. Podle dosavadního vyšetřování totiž měla Krejčířova otce unést skupinka šesti lidí a násilím ho nutit uhradit desetimilionové dluhy svého syna.

Lambert Krejčíř

pak měl zemřít na zástavu srdce v kufru auta, jeho tělo se však nikdy nenašlo. Mezi šesti obviněnými byl právě i Jaroslav Starka, který se v roce 2006 dostal z vazby po zaplacení šestimilionové kauce. Policejní výslech

Radovana Krejčíře

se však nakonec díky nedorozumění a odloženému termínu nekonal.

Ahmadínežád slibuje
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád oznámil, že pokud bude znovu zvolen prezidentem, je ochoten se setkat se svým americkým protějškem Barackem Obamou. Íránský prezident však zároveň prohlásil, že se Írán nikdy nevzdá svého programu na obohacování jaderného paliva. Kromě toho potvrdil, že se chystá předložit světovým mocnostem soubor návrhů k řešení některých otázek globálního dosahu. Pozorovatelé očekávají, že jejich součástí bude návrh všeobecného jaderného odzbrojení.
V Íránu proběhnou 12. června prezidentské volby a vzkaz íránského prezidenta je nutné vnímat především jako součást probíhající prezidentské kampaně. (K íránským volbám více na stranách 34–35).

Už žádné osady

Americká ministryně zahraničí

Hillary Clintonová

i prezident

Barack Obama

v minulém týdnu vyzvali Izrael k zastavení výstavby židovských osad na palestinských územích, a to „bez výjimek“. Obama navíc při návštěvě prezidenta palestinské autonomie Mahmúda Abbáse ve Washingtonu potvrdil, že Američané podporují nezávislou Palestinu.

Izraelský premiér

Netanjahu

tlaku zatím odolává. Prohlásil, že se nechystá povolit stavbu nových osad, ale že nebude bránit přirozenému růstu těch, které již existují. V současných 121 židovských osadách na Západním břehu Jordánu žije zhruba 280 tisíc lidí. Palestinci je považují za základní překážku mírového řešení blízkovýchodního konfliktu.

Nejvyšší soudkyně

Barack Obama

oznámil svoji nominaci na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu. Americký prezident by rád místo obsadil federální soudkyní odvolacího soudu v New Yorku

Soniou Sotomayorovou

. Soudkyni teď na její doživotní post musí schválit Kongres, kde se očekává tradiční střet mezi konzervativními a liberálními zákonodárci. Spor bude také poznamenán argumenty o tom, nakolik Obamův výběr ovlivnil fakt, že Sotomayorová je žena a že je hispánského původu.

Americký Nejvyšší soud je dlouhodobě názorově rozštěpen mezi konzervativní a liberální soudce, což ovlivňuje jeho rozhodování například v kulturně-sociálních kauzách, jakými jsou přístup k potratům nebo držení zbraní, ale také v otázkách ekologické legislativy nebo regulace podnikání. Složení soudu rovněž ovlivnilo rozhodnutí o zastavení přepočtu hlasů v dramatických prezidentských volbách v roce 2000 ve prospěch pozdějšího prezidenta George W. Bushe.

Soudkyně Sotomayorová se podle očekávání řadí mezi liberální soudce. Pokud bude potvrzena, bude teprve druhou ženou a první soudkyní hispánského původu v devítičlenném nejvyšším soudním sboru.

Microsoft v. Google
Dva největší internetoví rivalové představili minulý týden nové produkty v oblastech, které byly až dosud vždy doménou soupeře. Microsoft uvede do provozu internetový vyhledávač Bing. Ten odborníci hodnotili jako úspěch, pokud chtěl Microsoft dosáhnout úrovně vyhledávačů Google nebo Yahoo!. Google zase zpřístupní aplikaci Google Wave, jež je křížencem e-mailu, chatu a umožňuje sdílení souborů a komunikaci mnoha účastníků v reálném čase.

Zátah v Mexiku
Federální mexická armáda zadržela na západě země ve státu Michoacán deset starostů a jednoho soudce. Jedná se o první takto rozsáhlý zátah na mexické státní úředníky v historii země. Kromě starostů bylo zatčeno dalších sedmnáct nižších státních úředníků, mezi nimi také ředitel Institutu pro vzdělávání státní policie.
Podle generální prokuratury zadržení kryli ve svých úřadech aktivity narkomafie zvané michoacánská rodina, která unesla během své existence dvě stě mexických podnikatelů a šedesát z nich usmrtila.
Během minulého roku zahynulo díky narkomafiím v Mexiku 6000 lidí, letos jsou čísla příznivější právě díky podobným akcím armády.

20 let od masakru na Tchien-an-men

Před 20 lety, v noci z 3. na 4. června 1989, čínská armáda brutálně potlačila studentskou demonstraci na náměstí Tchien-an-men a vojáci přitom zabili tisíce lidí. Teprve letos v lednu byl propuštěn poslední vězeň

Liou Č’-chu

, který byl za „výtržnictví“ odsouzen na doživotí. Skupina Tchien-an-menské matky žádá vyšetření zločinu, během kterého zemřely jejich děti, studenti chystají protestní akce. Čína se ale ani po dvou desítkách let nebude za masakr omlouvat. Podle mluvčího ministerstva zahraničí by to bylo „nepřiměřené“:

„Fakta plně prokázala, že současná cesta demokracie s čínskými prvky posloužila nejzákladnějším zájmům obyvatel.“