Bez plynu

Letošní spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu je ukázkou, jak se v posledních měsících proměnila ekonomická a mocenská situace v neprospěch Ruska, předsedy vlády Vladimira Putina a ruské obří firmy Gazprom.

Když ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila na Nový rok dodávky plynu na Ukrajinu, připomínal její postup ze všeho nejvíce další pokračování každoročního zimního rituálu odehrávajícího se mezi největším světovým exportérem plynu a ropy Ruskem a jeho zákazníky. Obětí bývají obvykle ti slabší z příjemců ruských surovin, bývalé ruské satelity jako Ukrajina, Gruzie nebo Bělorusko.

Odstávka následovala po krachu rozhovorů o nové smlouvě upravující ceny na rok 2009. Gazprom za dané situace prohlásil, že nemůže v dodávkách pokračovat, protože se nemůže opřít o žádný smluvní rámec, na němž by obchod založil.

Špatný signál

Přerušení dodávek je zneklidňujícím signálem pro celou Evropu. Stejným plynovodem, jaký dodává plyn na Ukrajinu, totiž proudí také 80 procent ruských dodávek do zemí Evropské unie. Celkově Evropa nakupuje v Rusku zhruba 42 procent plynu nutného k vytápění a výrobě elektřiny, v některých zemích, včetně České republiky, je však podíl ruského plynu mnohem vyšší.

Situace na první pohled připomíná dramatické okolnosti počátku roku 2006, kdy Gazprom také přerušil dodávky pro Ukrajinu. Kyjev tehdy začal čerpat část…